Zápisník zuřivého Sparťana: Sem tam dobrý, místy trapný. Ale hlavně neveselo.

A truchlivo, dalo by ještě dodat. Po nedělní remíze s Olomoucí Sparta definitivně potvrdila, že sešup do ligového lepšího průměru bude dlouhodobější záležitostí. Ani Jílek a legendární Rosa nevědí co s tím. A přitom stačilo málo.

Fotbal je totiž strašně jednoduchá věc, buď jste lepší než ti druzí a vítězíte, nebo jste horší a pak se v tom plácáte. Pro současnou Spartu platí to druhý. Není lepší než ti ostatní a tak se krčí na sedmým místě ligy s celkem slušnýma bodovýma odstupama za těma na špici, teda přeloženo do řeči, který bude fanda rozumět: letenských se bude týkat už jen boj o pohárová umístění (pro úplné zaslepence, jen o předkola EL). Tedy boj o titul ani náhodou! Zhasněte a zapomeňte. A jak podotýká "legendární" internetový diskutér Winkelmann.....a to je realita. Bohužel je.

Sparťanský sestup do ligy průměrných se nastartoval už před mnoha a mnoha lety. Mají na tom svůj podíl její majitelé, všelijací ředitelé a ředitelíčkové (= kamarádíčkové), trenéři a celý ten ansámbl, který se motal a motá v letenských katakombách. A paradoxně Spartě ublížila její tehdejší, skoro bezkonkurenční úspěšnost. V době, kdy šlapala, soupeři si s ní věřili maximálně na bodík (a to ještě doma) a hráli jenom o druhý flek, a kdy si, díky úspěšným tažením v Evropě (a LM!), udělala slušné mezinárodní renomé, tak ani v téhle době nemyslela na budoucnost. Žila jenom současností a vše podléhalo okamžitému úspěchu. Ale hlavně, okamžitému zisku. V tomto duchu si Sparta "vychovala" lidi zodpovědné za její fungování a výsledky (s důrazem hlavně na ty hospodářské): tedy i trenéry. Jedinou hmatatelnou filozofií rozvoje klubu byly bezhlavé prodeje a nákupy hráčů v honbě za výsledky (a tudíž i za zisky). Mužstvo se měnilo každý půlrok, skoro z gruntu. Na vytvoření koncepce a sportovní strategie nebyl čas, kupoval se každý, co měl jen trochu jméno (nebo talent), bez ohledu na to, jak moc zapadá do mužstva. Spousta těhle potencionálních "hvězd" na Letné jen zasmrděla a vyšuměla pryč. Sparta je na odchod počastovala tím, že dotyčný neunesl tlak, který na Letné je a že se tedy museli rozloučit. Spousta z nich pak, kupodivu, udělala kariéru jinde. Jo, holt karma je zdarma.

A když už se našel někdo, kdo chtěl dělat fotbal ve Spartě trochu inovativně a "trendy", s výhledem do budoucnosti, zašlapali ho ostatní do země (jo, Hřebík by mohl povídat). Hlavně žádný novátorství, koupí se ten s ten, páč jsou k mání a uvidíme. To, že na Letné dlouhodobě absentuje jakákoliv strategie jejího budoucího rozvoje, dokazují nejlépe její vlastní odchovanci. Zachází s nimi skoro krkavčím způsobem, jako by si je ani nevychovala. Příklady asi není potřeba jmenovat, ligou se potulují spousty hráčů, které Sparta fotbalově "vzdělala", a kteří v ní nedostali čuchnout. Právě proto, že Sparta nemyslela (a myslím, že ani dneska ještě úplně pravdivě nemyslí) na budoucnost. Co jsou jí platní její opěvovaní dorostenci, když potom končí v jiných klubech? To už není jen neschopnost, to už je hazard s letenskou budoucností. A vážně je jedno, jestli je na lavičce Jílek nebo třeba Ščasný, odchovanci dostávají šance až když teče do bot, ale ve většině případů pendlují po hostovačkách, až je konečně Sparta "donutí" přestoupit. To, že některé z nich pak za velký prachy kupuje zpátky, jen dokresluje současnou Letnou.

Zápas s Olomoucí (a před tím i s Libercem) jen podtrhl "vývoj" Sparty. Po všech těch prolajdačených letech, kdy jedinou sportovní strategií bylo "my jsme Sparta, kdo je víc", se Letné vrací její zaslepenost. Už nehraje s tím nejlepším v lize, hráči do Sparty nechtějí přestupovat (tedy ti top), trenéři ji nechtějí trénovat (tedy ti progresívní, ti co chtějí pracovat smysluplně) a její renomé upadá níž a níž s každou další ztracenou sezónou. Zatím to vypadá, že se tento proces nedaří zastavit ani s Rosou jako sportovním ředitelem. A nic na tom nezmění několik desítek minut koukatelného výkonu proti Olomouci. Většinou ho mají na "svědomí" jedni a titíž hráči, kteří ale na Letné už příští sezónu nemusejí působit. A stejně jsme nakonec jenom remizovali.

A takhle to vidím já. Mějte hezkej tejden.