Pohledem zuřivého Sparťana: Sparťanská kodaňská účelovka.

Day "D", kdy Sparta vstoupila do letošní EL nezůstane navždy zapsán zlatým písmem do dějin českého (neřkuli světového) fotbalu. Úplně všeho bylo pomálu, oči sem tam bolely, ale cíle bylo dosaženo. A účel, jak známo, světí kde co.

Po zápase Sparty v Kodani mi můj dlouletý kamarád, umírněný, přející, pln pochopení, trpělivý a omlouvající sparťanský fanda napsal, že něco tak neškodného už dlouho neviděl (myšleno neškodného sparťanského). Dále, cituji: nenahrajeme, nenacentrujeme.....včera hrůza! A Drchala tam dá na dvě minuty!? V těchto pár větách je vcelku věrně shrnut dojem ze sparťanského vystoupení.

Mluvit po zápase o tom, že Sparta hrála "evropsky" a odříznutý Hložek se nutně musel podřídit taktice, tak jak blábolil pan Hejkal na webu isportu, je možná trenérsky kolegiální, ale veskrze zpátečnické a být to v časech před rokem 1989, tak i oportunistické. Jet někam účelově bránit a produkovat něco, co bychom s trochou nadsázky mohli nazvat antireklamou na fotbal, je návrat do fotbalového středověku. Tehdy si takto vypomáhala slabší a slabá mužstva v soubojích s titány. Dnes však píšeme rok 2021 a fotbal se posunul o nutný kus kupředu, směrem k atraktivnosti. Tím pádem k většímu zájmu ze strany fanoušků, médií a sponzorů. 

Jistě, obrana zůstala i nadále nedílnou a důležitou složkou výstavby hry a šance na dobrý výsledek. Ovšem nelze kvůli urputnému bránění jaksi rezignovat na ofenzívu. To se už dnes u úspěšných týmů (a to i prosím v našich luzích a hájích) nenosí. Arcirival Slávie je toho jaksi nejlepším příkladem. Možná i pro toto "přesvědčení" pan Hejkal nikdy nevylezl ze stínu ligového podpalubí na světla ramp příček nejvyšších.

V porovnání s panem Hejkalem je Vrba úplně jiný kalibr, přesto se uchýlil i on k ryze defenzívní taktice proti soupeři, jenž do ranku evropských titánů rozhodně nepatří. Sedm obranářů v sestavě, čtyři čistokrevní v obraně, tři poloviční v záloze, k tomu jen jeden útočník na hrotu, z toho se už před zápasem dalo vyčíst, že Vrba hodlá hlavně neprohrát. Zrovna on, který Spartě po svém nástupu naordinoval útočnou hru. A užil si s ní zasloužené ovace (po hříchu to netrvalo moc dlouho). V Plzni se však přesvědčil, že současný kádr na přestřílení kvalitního soupeře nestačí. Určitě ne v momentální formě a absenci kvalitních a adekvátních náhrad na posty zraněných hráčů, kteří neustále plní letenskou marodku. Kolik se toho už napsalo o krajních becích, středním útočníkovi a kreativním středním záložníkovi (myšleno perspektivním). Přesto tyto posty jsou stálou Achilovou patou letenského kádru. Bez nich nemohou na Letné snít o evropsky úspěšném týmu. Respektive mohou, ale bez toho, aniž by se jim sny vyplnily. Vrba to jistě ví, ovšem otázkou je, zda to ví i sportovní ředitel.

Dost možná se po procitnutí z mistrovského snu po porážce v Plzni dostalo zkušenému trenérovi "rady", že účel světí prostředky a Sparta v EL (alespoň v ní) i na jaře, je nutností. Snad i proto se Sparta v Kodani prezentovala nekoukatelnou "hrou" s cílem přivézt bod. A opravdu to bude možná bod s puncem zlata. To se může stát, že taktika "zanďoura" bude nakonec úspěšná. Ale to se teprve uvidí. Jisté je, že na Letné z "nutnosti" rezignovali na vše, co před instalací Vrby do funkce trenéra vykřikovali do světa, tedy že chtějí hrát moderní, líbivý a atraktivní, útočný fotbal. Tedy to, co se podle nich nedostávalo "starému" praktikovi Kotalovi a byl za to "po zásluze" odvolán. Stejně jako je jisté, že se ze sestavy Sparty pomalu vytrácejí talentovaní mladíci.....

A takhle to vidím já. Mějte se pohodově a nečtěte statistiky. Jen tak si zachováte zdravý rozum.