Výšlap na Traunstein 1.691 m

Díky rozmarům počasí nezahajujeme lyžařskou sezónu na ledovci tak, jako minulá léta a místo toho se vydáváme do kopců u města Gmunden. Rádi bychom vyšplhali na nejvyšší kopec nad jezerem Traunsee, na Traunstein 1.691 mnm.

V pátek na podvečer přijíždíme na malé parkoviště pod místem nástupu na stezku, přespíme zde a brzo ráno vyrázíme nahoru. Cesta k chatě Gmundener Hutte 1.660 mnm trvá tři hodiny a je brzo tma, musíme se tdy dolů dostat nejdéle ve čtyři odpoledne, proto nařizuji budíka na sedmou ranní. Bohužel celou noc prší a já mám obavu, abychom ráno vůbec vyrazili. Budím se v šest ráno a déšť stále neustává, za okny prší a není to moc optimistický pohled. Kontroluji lokální předpověď počasí a ta říká, že od deváté hodiny déšť ustane a opravdu to vypadá nadějně, mraky se skutečně trhají a ukazuje se jasná obloha. Nicméně web kamera na vrcholu Traunsteinu je ponořené do mraků. Nevadí, jdeme na to!

K vrcholu se vydáváme po zajištěné cestě Hans Hernlersteig, která se nejprve tváří, jako příjemná stezka, ale po 45 minutách se cesta prudce zvedá a my pomalu stoupáme klikatou cestou kolmo svahem. Aź k vyhlídce Dachsteinblick jdeme lesem, ale poté se cesta stočí ke skalám a nás čeká šphání po kluzkých kamenech. Po včerejším dešti je to dost náročné, ale díky napnutým lanům to zvládáme.

  Po cestě se pod námi otvírají krásné výhledy na Traunsee, jen škoda toho počasí. V jednom úžlabí okonce narážíme i na stádo kamzíků, které je od nás až nečekaně blízko.

Ale to už jsme ve 1.400 mnm a narážíme na nízká mračna, která halí vrchol hory, začíná silně foukat a teplota je okolo stupně mrazu. To se projevuje na omrzlých lanech a poté i na našich rukou. Asi sto výškových metrů pod cílem narážíme na feratu stupně D, kterou obcházíme a čeká nás posledních pár stovek metrů  k chatě. Ty ale stojí za to, mlha, vítr, zmrzlý déšť a klouzavé kameny.

Jsou dvě a čtvrt hodiny po našem startu k vrcholu a stojíme před chatu Gmundener Hutte. Bohužel je zavřená, takže z oběda nic není, jsme obklopeni mraky,  výhledy na jezero jsou ztraceny a je zima. Zdálo by se, že jsme podnikli marný výlet, ale není to tak. Pořádně jsme si to užili a i tohle nás posílilo a posunulo dál.

Ještě jdeme k vrcholovému kříži a začínáme sestup dolů po Mairalmsteig, sice tu nejsou tak náročné úseky, jako na Hans Hernlersteig, ale o to víc cesta padá dolů. Je to nekonečný sestup a nohy bolí víc a víc, zlaté šlapání do kopce.

Je třetí hodina odpolední a jsme zpět u karavanu, unavení, ale spokojení. Trochu si odpočineme, najíme a přejíždíme do centra Gmundenu. Město si ještě před setmění prohĺédneme, ale jsme trochu zklamáni. Město je krásné, v létě tu je jistě spousta turistů a žije to tu, ale teď? Mrtvo, vše zavřené a jediná otevřená kavárna je jako by sem spadla z osmdesátých let.  O hospodách nemluvě. Bereme tedy za vděk Interspárem a večeřime v karavanu.
Ráno se vydáváme na cestu zpět domů. Tohle místo je skvělé, spousta možností na sport i oddych, takže si ho ukládám do paměti a zcela jistě se sem ještě vrátíme.

Více ve fotogalerii http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/c/484158/vyslap-na-traunstein-1-691-m.html

Video z výšlapu na Traunstein: https://vimeo.com/145857906