Francie, země Galského kohouta, skrývající v sobě 22 regionů a nespočet zážitků, Vás již před samotnou návštěvou, uvede do neřešitelné situace. Co vybrat a nic neminout? Téměř nemožné! Zde jsou naše zážitky z cesty.
Díl první - Příprava cesty
Řecko, Turecko či Francie, tedy slunce, pláže, povalování nebo poznávací cesta. Nakonec vítězí Francie a stává se cílem naší letošní hlavní dovolené. Musím říci, že k mému velkému potěšení, protože dva týdny na rozpáleném písku, mě moc nelákaly. Ale ani jsem nemusel příliš tlačit na pilu a žena s dcerou mojí variantu souhlasili prakticky bez přemlouvání. No, je pravda, že jsem musel udělat malý ústupek a slíbit ještě "letní" dovolenou v zimě. Začínám tedy přemýšlet a konzultovat s Honzou a Janou, kteří jedou opět s námi, kam jet. Volba je nakonec překvapivě rychlá, pojedeme do Normandie , Bretaně a zpět přes zámky na Loáře Pays dé Loire. V průběhu přípravy se Honzovi posunul odjezd ze soboty až na úterý, takže musím na poslední chvíli ještě přeplánovat cestu. Vyjedeme sami v sobotu a zamíříme do míst zaslíbených vínu, do Burgundska, respektive do oblasti, zvané Cote d' Or - zlatý svah. A potom teprve na sever do Normandie, kde se setkáme jak s Honzou, tak i s třetím do party, Slávkem a jeho rodinou.
Na cestě do Štrasburku.
Vyrážíme podle plánu v devět hodin ráno a čeká nás 620 km dlouhá cesta do Štrasburku, kde chceme přespat a pochopitelně si prohlédnout i samotné město. Cesta je pohodlná, dálnice téměř prázdná, takže do městečka Kehl, ležící na německém břehu Rýna, přijíždíme již ve čtyři hodiny odpoledne. Parkujeme na velkém STLP ( vyhrazené místo pro karavany), vyndáváme kola, do batohu strkáme pláštěnky, protože se to nad námi trochu mračí, a odjíždíme do Štrasburku. Stačí jen přejet Rýn a jsme ve Francii , na předměstí města.
Prakticky neomylně trefujeme cestu do starého města a zcela bezpečně, po cyklostezkách, se dostáváme po 45 min k cíli. Nejprve míříme na náměstí Kleber , ale než na něj dojedeme, neodoláváme pokušení a v pekárně nakupujeme několik sladkých dobrot, které si potom na náměstí s chutí sníme.
Další zastávkou je katedrála Notre-Dame . Úžasný, fascinující monument s věží vysokou 142m a 103m dlouhou hlavní lodí katedrály. Zážitek se stupňuje v okamžiku, kdy vstupujeme dovnitř, právě probíhá mše, takže můžeme vnímat obrovský prostor katedrály umocněný probíhající liturgií. Proplétáme se uličkami mezi hrázděnými domy, nasáváme atmosféru města a míříme do tzv. Malé Francie - La petite France. Je to stará čtvrť, plná hrázděných domů, postavených okolo slepého ramene řeky. Myslím, že je to nejkouzelnější místo města a možná bych jeho atmosféru přirovnal k pražské Malé Straně.
Podlehnu kouzlu místa a byť je už půl osmé, přemlouvám rodinu a sedáme si do jedné z mnoha útulných hospůdek. Pochopitelně, že si musíme dát něco z místních specialit, jinak by náš zážitek nebyl kompletní. I když po zaplacení účtu si to už nemyslím. Nicméně jsme se nikterak nešetřili. Problém byl trefit nějaké jídlo, o kterém budeme vědět, co si objednáváme.
Obsluha se sice snaží mluvit anglicky, ale mnoho nám to nepomáhá. Dochází tedy na střelbu. Jenda si objednává Terrine dé légumes et melon, o které nám servírka říká, že je to terrina z melouna, já polévku a Choucroute alsacienne, což má být alsaská specialita. Lenka jde na jistotu a dává si sýr. A jediná také dostává to, co si myslela, že dostane. Jendova terrina , byl aspik se zeleninou a přede mnou se ocitá talíř s kopicí zelí, na něm dvě různé klobásy a dva plátky prorostlého bůčku. Zkusit se má všechno, ale tohle nebyla zrovna trefa do černého, tak snad příště a se slovníkem. Zpět ke karavanu jedeme jako dráhy a já si konečně mohu vzít antibiotika, sice o hodinu později , ale přeci. O tom jsem se vlastně na začátku nezmínil. Před odjezdem na Jendu a na mě skočil nějaký moribundus, který Jenda vyležel , ale já vyfasoval antibiotika. Ty bohužel budu zobat ještě pět dní, ale v pase se z toho nelámu, víno si určitě dám, ono se to nějak vzájemně porovná.
Pokračování:
1. Toulky Francií - úvod a první zastávka - Alsasko http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=553277
