Přírodní park Sölktäler
Někdy se věci stanou sami od sebe, tak trochu náhodou a prožitky, které s sebou přinesou, se vepíšou hluboko do paměti a přesně tohle je případ mé návštěvy NP Sölktäler. Ale hezky postupně…
Blíží se víkendové dny a s nimi i dlouho plánované zahájení lyžařské sezóny na ledovci. Předpověď počasí je skvostná, sněhu dostatek a tak si svoji hlavu pomalu převracím z letního, do zimního módu a těším se na první oblouky zaříznuté do sněhové pokrývky. Jenže s koncem týdne se mi rozpadá posádka, Jenda má před sebou první zápočet a tak musí dát přednost biflování, čímž pádem mě nechává ve štychu. Sakra, říkám si v duchu, když už je jasné, že na rozhodnutí, zda odjet na Hintertux zůstanu sám a to je přesně ten okamžik, který nesnáším. Moc bych chtěl jet, ale zároveň si vymýšlím důvody, proč je to hloupost-ta dálky, budeš tam sám…Kolikrát já už tohle prožil! Dobře, nepojedu nikam, vždyť za čtrnáct dní nás čekají skialpy na Stubai a tam si užijeme sněhu až nad hlavu. Je rozhodnuto a mě se ulevuje, jenže večer mi opět skočí do hlavy brouk a vrtá mi v ní tak dlouho, až otvírám stránky jedné skupiny horských nadšenců a začínám virtuálně brouzdat po horách. A vida, kluci jedou na jeden den do Nízkých Taur, to nevypadá zle a navíc výšlap do 2.599 m na Grosser Knallstein je velkou výzvou. Tak dobře, vyhodím zase lyže z karavanu a nabalím zpět batoh a boty. Vyjedu v pátek odpoledne do Sankt Nikolai am Sölktal, kde na parkovišti přespím a počkám na ostatní, kteří dorazí v sobotu okolo osmé hodiny ranní. Cestu na jih bych už „mohl vyučovat“, jedu tím směrem snad po sté, ale dnes mám hned na začátku malé zpestření a tím je nefunkční Gobox. Projíždím pod mýtnými bránami potichu, jako myška, žádné pípnutí z krabičky a to nevěští nic dobrého, což mi nakonec potvrzuje i obsluha čerpací stanice, kam z nutnosti zajíždím, strohým „ Box ist kaputt“. Naštěstí stačí pouhá výměna krabičky, za krabičku a frčím setmělou krajinou dál, až k bráně NP Sölktäler, do Stein am Enns a začínám nabírat výškové metry k Sölkpass. Je tma jak v pytli, takže z okolní přírody nevidím z hola nic a jen se mohu domnívat, jak pěknými místy se silnice klikatí. Po čtyřech hodinách jsem na místě, karavanem se uvelebuji v rohu parkoviště a jdu si prohlédnout malou vísku, která se mi pro tuto noc stane domovem. Podél potoka Bräualmbach je rozeseto několik domů, hospoda a kostel, to je všechno. Doslova konec světa. Teplota se mezitím dostala mírně pod nulu a tak spěchám zpět do vyhřátého karavanu, abych se zachumlal pod peřinu a nabral sílu na zítřejší výšlap.
Vstávám, za okny je tma, pomalu se dostávám do ranního rytmu a po očku sleduji hodiny, abych byl připraven na včasný odchod. Přeci jenom nás čeká převýšení 1.500m, přičemž dochozí čas na vrchol je pět hodin a když k němu přičtu nějakou tu dobu strávenou u vrcholového kříže a cestu zpět, je jasné, že dolů budeme přicházet na čelovky. Parta přijíždí na čas a na jejich výrazu tváře je vidět, že toho na dnešek moc nenaspali, ale odhodlání zdolat nejvyšší kopec Gr.Knallstein, je nezpochybnitelné a tak se společně pouštíme po trase 791 úbočím údolí vzhůru k cíli. První hodinu jdeme lesem a na slepo, protože vrchol se před námi stále úspěšně skrývá, až v okamžiku, kdy se naše stezka několikrát prokřižuje přes polní cestu, se před námi objevuje osluněný skalní masiv, jehož krásu si na plno vychutnáváme na louce u lovecké chaty Kaltherberghütte.
Chata je sice zavřená, ale i tak se tu myslí na nás zpozdilé turisty, ve dřevěném korytě se chladí pod tekoucí vodou pivo a nealko, a je na každém z nás, aby po vypití nápoje, vhodil patřičný obnos do kasičky. Skvělé, ale k nám domů nepřenositelné, tak daleko jsme se ještě nedostali. Díky časovému presu musíme odolat lákavé nabídce a po louce přecházíme do modřínového porostu, který se s výškou mění v kosodřevinu. Ale to už jdu sám. Ne, že by mě parta vypudila, ale chtěl jsem jít svým tempem a tak jsem nechal ostatní za sebou, a dál půjdu sám. Cestička se klikatí přes potoky a zamrzlé mokřady, až mě dovádí k jezeru Unterer Klaftersee 1.884 m a já se ocitám v pohádce. V jezeře se zrcadlí majestátný vrchol na blankytně modrém pozadí jasného nebe, a kdyby to nebylo skutečné, musel bych si to vymyslet. A abych se mohl ještě více nasytit tím vším, co mě obklopuje, stezka pokračuje nad jezero a nechává mě shlédnout do lůna horského kotle.
Míjím ještě Oberer Klaftersee a nevím kam dříve s očima, když v tom zvedám hlavu a údivem téměř přestávám dýchat. Jsem tu zcela sám, obklopen horskými velikány, ostrými skalami, vrcholy i průrvami, to vše se teď v plné síle odehrává přímo přede mnou. Ta síla okamžiku, samota a nicotnost mé osoby je nekonečná. Každý krok si vychutnávám a snažím se, aby se mi tyto chvilky otiskly hluboko do paměti. Vím, působí to jako klišé, ale vem to čert, já to opravdu zažívám!
A to není ani zdaleka konec, ještě mě čeká pohled z úbočí skalního převisu na jezero Weißensee 2.229 m a poslední stoupání na vrcholový hřeben. Tohle si opravdu musím užít! Po třech a půl hodinách jsem na vrcholu! Ty fascinující výhledy na Dachstein a sněhem pokryté vrcholky Schladmingských a Wölzských Taur jsou jen pro mě. Nezapomenutelné!
Obloha je sice bez mraků, ale fouká studený vítr, který se do mě nekompromisně zakusuje, a tak na sebe navlékám všechno, co jsem si s sebou přinesl a usedám na kámen, abych snědl svačinu a nabral trochu sil. Netrvá to ani půl hodinu a už se do mě dává zima, proto se loučím posledním pohledem po horizontu a začínám sestupovat dolů.
Hned pod úbočím narážím na mojí skupinu, kterou teprve vrchol čeká, rychle zaháním myšlenku se s nimi ještě otočit zpět a klesám dál do Sankt Nikolai am Sölktal. Po šesti a půl hodinách jsem u karavanu, plný zážitků a pocitů, které byly opravdu silné. A právě díky tomu se emotivně rozhoduji si pobyt v horách ještě prodloužit o den, jen se přesunu o několik údolí na sever k Hinterstoderu a zítra vylezu na Kleiner Priel.
Petr Havránek
Pražský půlmaraton
Občas vyměním cestovatelské boty, za ty běžecké. Ale i výlet do Prahy, byť za sportem, by se mohl počítat mezi cestování, ne?
Petr Havránek
Přírodní park Fanes-Sennes
Sotva nám stačily oschnout stoupací pásy a už míříme na další zastávku naší skialpové tour. Tentokrát to bude jihotyrolská část Dolomit, přírodní park Fanes.
Petr Havránek
Lechtálské Alpy, Bach.
Pro otevření letošní skialpové sezóny si vybíráme západní kout Rakouska, Lechtálské Alpy s úzkými údolími a strmými vršky kopců, sahající vysoko nad dva tisíce metrů.
Petr Havránek
Turecko, výstup na Ararat 5.137 m n.m.
Většina turistů míří do Turecka za mořem a památkami, my vybočíme z řady. Naším cílem je východ země a bájná hora Ararat.
Petr Havránek
Grossglockner trochu jinak...
Nejvyšší horu Rakouska není třeba dlouze představovat. Na jejím vrcholu jsem stanul v roce 2019, tehdy v plné lezecké výzbroji. Tentokrát to celé bude trochu jiné...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Slováci prověřují verzi, zda za atentátem na Fica nebylo víc lidí
Aktualizujeme Slovenské bezpečnostní složky pracují při vyšetřování středečního atentátu na premiéra Roberta Fica...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v horské mlze, Raísí je v ohrožení života
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...
Českem se prohánějí lokální bouřky a padají kroupy. Přívalové srážky nehrozí
Přímý přenos Na většině území Česka se dnes odpoledne objevily bouřky s kroupami a silnými dešti, pravděpodobně...
Zubaři se brání konkurenci ze zemí mimo EU. Šmucler se bojí o pacienty
Sněm České stomatologické komory odmítl Sněmovnou přijatou novelu, která by měla usnadnit využití...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 222
- Celková karma 9,41
- Průměrná čtenost 725x