Cesta za větrnými mlýny - část I.

Procestovat obytným vozem celé Holandsko, je úkol na několik týdnů, my máme k dispozici pouze dva. Je těžké vybrat to nejlepší a zároveň nestrávit celé dny na cestách. Vsázíme tedy na severozápad země a doufáme v dobrou volbu.

Den první 11.07.

Na cestu vyrážíme v sobotu ráno a nabíráme směr Brusel. Toto město se nám zdálo poněkud cestovatelsky opomíjené, takže se chceme přesvědčit, zda právem nebo nás naopak město příjemně překvapí. Cesta po německých dálnicích ubíhá bez problémů, takže na podvečer zastavujeme asi 100 km před Bruselem, v městečku Maasmechelen, na pěkném místě u kanálu. Zde přespíme a ráno dorazíme na první místo naší cesty, do Bruselu.

Den druhý 12.07. BRUSEL , ZEELAND

Ráno je o poznání horší počasí než včera, mraky plní oblohu a zdá se, že máme ideální počasí na prohlídku Bruselu. Ovšem několik kilometrů před městem se počasí totálně kazí, silně prší a navíc nás zastihla totální dopravní zácpa. Asi po hodinovém popojíždění v koloně, sjíždíme na námi vytipované  parkoviště, nebe se vyjasňuje a do aut se vrací dobrá nálada.

Parkoviště je asi 5 km od starého centra města, takže poprvé sundáváme kola a prokousáváme se bruselskou dopravou k cíli. Na náměstí Palace Royale  si v infocentru bereme mapu a hurá na náměstí Grand Palace Grote Markt , kde přichází na řadu proslulá vafle a zároveň i prohlídka nedaleké ikony Bruselu , bronzové sošky čůrajícího chlapečka Manneken Pis .

Cestou zpět  projíždíme okolo budovy evropského parlamentu, kde právě končí demonstrace a na zemi, mezi kordony policistů vyklízejících pozice, se povaluje spoustu divných gumových paliček, podle kterých je těžko určit, proti čemu se demonstrovalo. Přes Jubelpark sjíždíme zpět k autům.

Nakládáme kola a míříme k Atómiu, bez jehož prohlídky by Brusel nebyl kompletní. Parkujeme na parkovišti autobusů, krátká prohlídka, focení a odjezd do provincie Zeeland ,  městečka Vlissinger .

O Holandsku se ví, že je poměrně složité najít volné stání pro obytné vozy a hlavně zde platí zákaz spaní na volném prostranství. Proto na naše první vytipované místo přijíždíme s trochou obavy. Ta se vyplňuje, když zjišťujeme, že se sem nedá kvůli závoře zajet. Naštěstí vidíme ukazovatele parkoviště, který nás zavede na nově vybudované parkoviště, hned pod přímořským náspem.

Nemeškáme a jdeme obhlédnout situaci k moři, ale fouká tak silně, že o nějakém sezení na pláži při západu slunce nemůže být ani řeči .Bereme tedy za vděk karavanem a u vína plánujeme další dny.

Den třetí 13.07.  VLISSINGER, projekt DELTA  Neeltje Jans , KINDERDIJK

Hned ráno se chystáme na kolech (jak jinak, jsme přeci v Holandsku) , do Vlissingeru . Jen šlápneme do pedálů, staví u našich karavanů dodávka místní správy parkovišť a kontroluje, zda máme zaplaceno, raději se k autům vracíme a ptáme se, zda je vše OK. Chlápek se nejprve ujistil v tom, že tu nebudeme spát, protože to je "verboden" a když dostává informaci, že ne, ihned se z přísného policisty stal příjemný muž a radil, co všechno si zde musíme projet a vidět.  Zeeland je celý pod hladinou moře a proto jsou okolo celého území zbudovány ochranné hráze. Právě po ní jsme se dostali do Vlissingeru , projeli si staré město i přístav a vracíme se na oběd do karavanu.

Dnes chceme dojet  chceme dojet do Kinderdijku, ale po cestě nesmíme vynechat důmyslné dílo holandských inženýrů - projekt Delta  Neeltje Jans .Tato hráz zamezuje při silných bouřích zatopení území, ale zároveň umožňuje proudění odlivu a přílivu, čímž umožňuje zachování ekosystému. Dílo je to pravdu mimořádné a smekáme před jeho autory. Na parkovišti si dáváme čerstvé rybičky a ujíždíme dešti, který pomalu začíná nabývat na síle.

Kinderdijk, poslední cíl dnešního putování, je největší zachované území s 19 ti mlýny, které sloužily výlučně k přečerpávání vody a následnému vysoušení poldrů. Tentokrát jdeme na krátkou prohlídku pěšky a protože je již dost hodin, přesouváme se na nedaleký STLP ( oficiální parkoviště pro obytné vozy). Chytáme téměř poslední místa, parkujeme a konečně je také čas na lahvičku dobrého vína.

Den čtvrtý 14.07. ROTTERDAM , DELFT

Nad návštěvou Rotterdamu, jsme trochu váhali, německé bombardování během války, zničilo celé historické jádro, ale zlákala nás nová architektura  a obrovský přístav . Vybrali jsme pro parkování úplně ideální místo - nábřeží pod 185 m vysokou věží Euromaast , skvělý orientační bod.

Lehce tápeme se systémem placení parkovného( 17 min/0,5 EUR), ale vše se daří a po dvaceti minutách chůze si kupujeme lodní lístek na 75 min dlouhou plavbu lodí Spido po přístavech. Po návratu k autům jsme dost unaveni, sluníčko je dnes hodně ostré a my vzpomínáme na předešlé, chladné dni. Trochu nás probral oběd a vyrážíme do města.

Po půl hodince jízdy, vjíždíme do města Deft, které je charakteristické domky s vysokými štíty, postavenými na krajích mnoha kanálů. Před příjezdem na místo, kde jsme chtěli parkovat, nás čeká malé překvapení - podjezd dálnice s výškou 3,2 m . Ale s rezervou projíždíme, parkujeme pod stromy ,bereme kola a jedeme do 2 km vzdáleného centra. Město nás všechny nadchlo svojí typicky holandskou atmosférou, krásnými domy a pohodou, která ve městě vládne.

Trochu koketujeme s myšlenkou zde přespat a zkusit večerní procházku městem , kávičku, vínečko ... Ale jen přijedeme k autům, spouští se silná bouřka a déšť. Takže je rozhodnuto a přemisťujeme se do města sýrů, do Goudy.

V Goudě parkujeme na STLP a jaké je naše překvapení, když před sebou vidíme francouzskou posádku v Pilotu, vedle kterého jsme parkovali u Kindedijku . Okamžitě jsme se navzájem poznali ,srdečně si máváme a gesty naznačujeme, jak je ten svět malý.