Rusko: Nové studené války se nebojíme

Západ protestuje, ale u toho vše končí. Rusko uznalo nezávislost dvou separatistických regionů Gruzie a ze světových výtek si nedělá těžkou hlavu. „Nebojíme se ničeho. Ani studené války“, prohlašuje ruský prezident a zároveň se ptá, proč když Evropa souhlasila s odtržením Kosova od Srbska, má nyní problém s Jižní Osetií a Abcházií. Gruzínci hovoří krátce, ale ostře: Rusko se pokouší silou změnit hranice Evropy.

Rusko: Ničeho se nebojíme, s NATO nemluvíme

Prezident Medveděv si z kritiky nic nedělá. „Pokud budou chtít partneři Ruska zachovat dobré vztahy s Moskvou, tak naše rozhodnutí pochopí a situace bude klidná. Pokud ale zvolí scénář konfrontace, tak nevidím jiné východisko – žili jsme již v různých podmínkách, přežijeme i v těchto“, prohlásil.

„Nebojíme se ničeho, ani vidiny studené války, kterou ale nechceme. V této situaci vše záleží na stanovisku našich partnerů“, prohlásil předák Kremlu.

Medveděv zároveň ujišťoval, že uznání nezávislosti obou samozvaných republik je shodné s mezinárodním právem. „Každý případ uznání nezávislosti je jedinečný. Jedinečná byla situace v Kosově, jedinečná v Jižní Osetii a jedinečná v Abcházii“, prohlásil Medveděv a připomněl, že v případě Kosova západní partneři Moskvy hovořili o tom, že se jedná o jedinečný případ.

Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin také prohlásil, že Moskva zruší návštěvu vysokých představitelů Euroatlantické aliance v Rusku spolu se společnými vojenskými manévry.

Podle Rogozina bude zrušena i plánovaná moskevská návštěva generálního sekretáře NATO Jaapa de Hoop Scheffera. Ruský diplomat prohlásil, že by Rusko také mělo minimálně na půl roku zastavit veškerou spolupráci s NATO v oblasti mírových misí. „Jediná mise, se kterou budou Rusové pomáhat, je ta v Afghanistánu. Ale i ona bude přehodnocena“, prohlásil Rogozin.

Nebezpečné cvičení v Černém moři

V Černém moři současně probíhá cvičení flotily NATO. Rusko do těchto míst poslalo vlastní válečnou loď – raketový křižník Moskva.

Zástupce šéfa Generálního štábu Ruska generál Anatolij Nogovicin prohlásil, že jeho země je „znepokojena aktivitami ANTO v tomto regionu“. Podle něj se v oblasti Černého moře v současné době nachází devět válečných lodí zemí NATO. Očekává se prý příjezd dalších osmi.

Rusové obviňují NATO, že zde demonstruje svou sílu a pokouší se Rusko zastrašit.

Saakašvili: Rusko chce změnit hranice Evropy

Prezident Gruzie Michail Saakašvili obvinil Rusko z pokusu o změnu evropských hranic s použitím síly. „Tbilisi nebude nikdy souhlasit s nezávislostí Jižní Osetie a Abcházie“, prohlásil gruzínský prezident v televizním prohlášení. Saakašvili se odvolával na dějiny, když prohlásil, že taková rozhodnutí, jako to dnešní rozhodnutí Medveděva, přijímali mezi jinými Stalin a Hitler.

„Je to jasná anexe“, ocenil rozhodnutí ruského prezidenta gruzínský viceministr zahraničních věcí Giga Bokeria. Šéf Rady národní bezpečnosti Gruzie Alexandr Lomaja prohlásil, že i když rozhodnutí Ruska „nemá žádný právní význam“, tak bude pro Rusko mít „vážné politické konsekvence“.

Západ: Je to špatné rozhodnutí

Diplomatická reakce Západu byla okamžitá. Mluvčí franzouzského ministra zahraničí prohlásil, že tento krok Ruska je politováníhodný.

Nezávislost Jižní Osetie a Abcházie neuznala rovněž Velká Británie, která Gruzii ujistila, že stojí za Tbilisi. „Je to v rozporu s povinnostmi, které na sebe Rusko vzalo v rezolucích Rady bezpečnosti OSN a v žádném případě nepřibližuje perspektivu míru na Kavkaze“, prohlásila mluvčí britského resortu zahraničí.

„Toto rozhodnutí je jasným a promyšleným porušením mezinárodního práva a zásad majících základní smysl pro stabilitu v Evropě“, napsal ve svém prohlášení šéf švédské diplomacie Carl Bildt.

„Rozhodnutí o uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie je v rozporu s mezinárodním právem a jako takové je absolutně nepřijatelné“, prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. „Myslím, že celá Evropská unie má na toto téma stejný názor“, dodala Merkelová.

„Rozhodnutí Ruska o uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie je politovánihodné“, prohlásila šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová.

Uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie odsoudilo také Finsko, které v současné době předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle Finska je tento krok Ruska „znásilněním zásad OBSE“.

Zareagovala i moskevská burza – propadla se

Na rozhodnutí prezidenta Medveděva o uznání nezávislosti dvou samozvaných republik okamžitě zareagovala moskevská burza. Akce společností, které jsou na ní obchodované, sletěly ostře dolů. Informoval o tom servis newsru.com. Burzovní index dosáhl minima z roku 2006.

Nejdůležitější index na moskevské burze RTS, který nejlépe ukazuje náladu investorů, oproti včerejšku ztratil 100 bodů. Propadl se tedy na 5,97 procenta.