Minimální mzda a platové tarify ve veřejném sektoru

Končící vláda rozhodla o změnách minimální mzdy a platových tarifech pro státní zaměstnance. Systémová vada platových tarifů však přetrvává.

Minimální mzda byla zvýšena o 1 000 Kč na 16 200 Kč od 1. ledna 2022. Vláda zároveň rozhodla o zvýšení tarifů o stejnou částku (tedy o 1000 Kč) a dále do nenárokových složek přidala 400 Kč navíc.
Strany budoucí koalice dopředu avizují, že nařízení, která mají vést ke zvýšení těchto tarifů, s velkou pravděpodobností zruší. Není to tak dávno (byť pravda, bylo to před volbami....), co se napříč spektrem (včetně stran budoucí vládní koalice!) mluvilo o tom, že by růst měl být zcela určitě aspoň o inflaci, jenže ta teď dosahuje takových výšin, že i těch 1000 + 400 Kč rozhodnutých současnou vládou nejsou ve srovnání s růstem o nynější předpokládanou 6% inflaci (kterou mimochodem zmiňovala ministryně Maláčová, když rozporovala odhad Ministerstva financí, že inflace pro rok 2022 bude 3,5 %) vlastně nic. Předpokládám, že dojde ze strany odborů k velmi ostré reakci, pokud by mělo dojít ke zrušení, či modifikaci současného zvýšení platů.

Problémem totiž je, že dosavadní systémový defekt platových tabulek (tedy, že tabulkové platy v rámci státní služby začínají pod minimální mzdou - po úpravě schválené vládou (+1000 Kč) je nejnižší tarif v základní tabulce 15 660 Kč vs. minimální mzda 16 200 Kč; pokud nastupující vláda zruší toto navýšení tarifu a dojde k jejich "zmrazení", tak bude nejnižší tarif v základní tabulce pro státní službu 14 660 Kč a minimální mzda 16 200 Kč)  se pouze odsouvá v čase.
V jednom z předchozích článků jsem uváděl různé grafy s vybranými třídami v různých platových třídách a stupních. Vzhledem k tomu, že o minimální mzdě nějak bylo rozhodnuto, je vcelku jednoduché udělat přepočet, jak by měla vypadat tarifní tabulka pokud by byla odvozena od minimální mzdy.

Minimální mzda dle rozhodnutí vlády činí 16 200 Kč.

Když dané výsledky porovnáte se současnou tabulkou....

Současná platová tabulka 2020 - 2021

... tak zvýšení o 1400 Kč (i kdyby celé šlo do tarifu základní tabulky) ani zdaleka nestačí - rozdíl mezi tabulkou a minimální mzdou pro rok 2022 je totiž 1540 Kč v nejnižším tarifu a přes 6500 u tarifu nejvyššího. Pokud vás zajímá relativní rozdíl, tak ten je napříč tabulkou zhruba 10,5 % - a to se prosím bavíme pouze o tom, že by tarif měl respektovat minimální mzdu! Jak by musel tarif být upraven, aby například vysoce kvalifikovaná práce (např. v 13. třídě) odpovídala tarifem přinejmenším mzdovému mediánu, to je zase úplně jiná kapitola (a tam se posouváme k tomu, že tarify jsou podstřelené fakticky průměrně o 30 %). 

Vím, že nová vláda chce platové tabulky řešit (v koaliční smlouvě je o tom naprosto neurčitá věta, která ani nenaznačuje, jakým způsobem by plánovaná úprava aspoň rámcově měla vypadat), avšak mám veliké obavy z toho, jak bude řešení pojato vzhledem k dosavadním komentářům vznikající vlády. Například pravděpodobně budoucímu ministrovi financí Stanjurovi velmi vadí "plošnost" současného přidání (a zřejmě by nejradši tabulky zmrazil úplně, což je velmi jednoduchá cesta jak úplně zbořit sociální dialog hned na začátku vládnutí a vyvolat protesty odborů hned po nástupu do funkce), avšak v situaci, kdy těch 1000 Kč do tarifu je pouze rozpočtově NEJLEVNĚJŠÍ formou dorovnání toho, aby rozdíl mezi minimálním tarifem a minimální mzdou (která se rovněž zvedla o 1000 Kč) zůstal stejný, jako v letošním roce (tedy mínus 540 Kč v neprospěch platové tabulky)  - tzn. v podstatě jde o to, aby nedošlo k zhoršení systémové vady tabulky, která v ní už teď je. Kdyby se přidalo 1400 Kč čistě do tarifů, tak se "systémový defekt" tabulky sníží na rozdíl 140 Kč v neprospěch tarifu. Jakákoliv jiná forma "korekce" (tedy zásluhová, která by se zřejmě líbila panu Stanjurovi více) by na té tisícovce (o kterou vzrostla minimální mzda) musela začínat - a tedy byla rozpočtově významně nákladnější! Mimochodem - nerozuměl jsem příliš argumentu ministryně Schillerové ohledně toho, že by přidání celé částky do tarifu vedlo k omezení prostoru pro nenárokové složky - to není pravda, rozpočtový prostor pro ně by zůstal identický, jako nyní - tímto rozhodnutím se prostor pro nenárokové složky zvětšil - a já za sebe říkám, že je to negativní jev, protože odměňování ve veřejném sektoru má být transparentní, což znamená, že prostor pro "nenárokové složky" (v duchu můžu přidat na osobku a odměnách svojí vrchní ředitelce, co dře jako kůň) omezený.... Odměňování špičkových specialistů z IT (zejména třeba pro kybernetickou bezpečnost), právníků (třeba pro mezinárodní arbitráže apod.) lze samozřejmě řešit úplně odděleně, to nemůže být sešněrováno "tabulkami". 

Autor: Petr Čejka | čtvrtek 11.11.2021 17:28 | karma článku: 7,81 | přečteno: 550x