Předesílám, že tenhle článek se mnohým líbit nebude, ale já si nemůžu pomoct - z mediální propagace politického pokrytectví a typické české "vyčůranosti" je mi opravdu špatně.
Média a jistá část společnosti si v Hermanovi našli nového mediálního hrdinu, který se postavil na odpor vůči "vlastizrádné" politice prezidenta a vlády, kteří nás údajně chtěli hodit na pospas zlé nebezpečné totalitní východní velmoci s názvem Čína... Tak tedy, jak to vidím já?
Ministr je ve skutečnosti nejvyšším z úředníků, který je v roli ministra podřízen vládě - a tudíž i její politice. Pokud se ministrovi vládní politika nelíbí, má možnost snažit se prosadit ve vládě jinou - a nebo v případě velkého vnitřního nesouhlasu třeba i protestně rezignovat. Politika jednotné Číny není novinkou, kterou by přinesla vláda Sobotky, ani s ní nepřišel Zeman - je to politika dlouhodobě zastávaná českými vládami (dokonce i těmi, ve kterých seděl například Miroslav Kalousek - současný předseda TOPky, která nyní získala vděčné téma k probuzení z klinické smrti). V čem tedy je problém? V tom, že česká politická reprezentace má tendenci se v politice vůči Číně chovat se tak nějak jako princezna Koloběžka - obutá / neobutá, oblečená / neoblečená a právě Hermanovo setkání s Dalajlamou je ve skutečnosti projevem tohoto dlouhodobého pokrytectví a "vyčůranosti".
Jinak řečeno - jsou jen a pouze dvě cesty, jakými se může politika vůči Číně dlouhodobě ubírat:
- buď se na Čínu kompletně "vybodněme" - tzn. rozlučme se s čínským trhem (2. největší ekonomikou světa), pak zvěme Dalajlámu třeba i na Pražský hrad, Úřad vlády, ministerstva - nechť je oficiálně naším hostem a veřejně se distancujme vůči Číně.... se všemi ekonomickými následky, které to pro nás bude mít...,
- a nebo uplatňujme politiku jednotné Číny - a pak Dalajlama nemůže být oficiálním (!!!) hostem ministra vlády, která takovou politiku zastává!
Představme si situaci, že by libovolný člen vlády pozval na svůj úřad oficiálně Edwarda Snowdena (kterého USA považují za vlastizrádce a jeho případ je z morálního hlediska dost sporný - jsou lidé, kteří ho považují za hrdinu). Vážně si myslíte, že by USA takové pozvání přešly s komentářem "jste svobodná země, můžete se scházet s kýmkoliv chcete?" - asi těžko, předpokládám, že by to bylo vnímáno jako nepřátelský akt vůči spojenci. Čína setkání vládního činitele s Dalajlámou vnímá podobně... a stejně, jako je česká vláda nepochybně spojencem s USA (jsme členy NATO), tak stejnětak česká vláda veřejně a dlouhodobě deklaruje, že zastává politiku jednotné Číny - a pak ministr této vlády oficiálně jedná v rozporu s touto politikou... Divné, nezdá se vám? A když se nad tím zamyslím ještě z jiného pohledu, tak mi z toho vychází, že symbolem toho, že se naše země údajně obrací na východ je skutečnost, že vláda s prezidentem chtějí podpořit obchodní vztahy s Čínou (což činí mimochodem celá západní Evropa, Čína je 2. největším ekonomickým partnerem EU ze 3. zemí), zatímco symbolem toho, že někdo chce směřovat zemi k západu, k úctě k lidským právům a svobodám je setkání ministra vlády s přesvědčeným Marxistou... Na to mi nezbývá říct nic jiného, než že se politická a mediální scéna v ČR zbláznila...
Ano, Čína není zemí, která by plnila naše představy o správném fungování státu, lidských právech a svobodách, problémem je, že tenhle argument poněkud bledně v situaci, kdy vesele obchodujeme (stejně jako celý západ - viz USA) se Saudskou Arábií (která na tom s lidskými právy není o nic lépe než Čína) - ostatně, k obchodním vztahům ČR a obecně západu se Saudskou Arábií by nám mohl povědět něco další "symbol zastánců svobody a demokracie" - kníže Schwarzenberg (je to očividně jeho "oblíbené" téma)... Takhle si představujete rovnou páteř? Jsem přesvědčen, že rovnou páteř budeme mít jen a pouze v případě, že budeme důsledně dodržovat jeden z výše uvedených přístupů. Buď si řekněme, že Čína pro nás jako zapřísáhlé zastánce lidských práv, prostě není partner - a ten seznam rozšíříme na Saudskou Arábií, Rusko a vlastně jakýkoliv režim, který vyhodnotíme jako nedostatečně demokratický (a jsem zvědav, jak pak v Evropě ekonomicky uspějeme) a nebo budeme jednat podle toho, co veřejně deklarujeme - a co Herman očividně narušil...
P.S.: Rád bych ještě pro jistotu dodal, že kdyby se ministr Herman setkal s Dalajlámou jako občan Herman - například v rámci Forum 2000, pak by to narušením vládní politiky nebylo (stejně jako soukromé setkání Bělobrádka s ním), ale je třeba rozlišovat občana a ministra - úředníka - občan nechť se schází s kým chce, ministr - úředník (kterým na ministerstvu jednoznačně je) má jednat v souladu s politikou svého nadřízeného - vlády (jako kolektivního orgánu).
