Milióny německých hospodyněk počátkem měsíce zajásaly: zlevnilo mléko! Důvod k oslavám Němci přesto nemají. Propad cen je totiž důsledkem sankcí vůči Rusku. Ty ovšem Německo vycházejí hodně draho.
Jako první oznámila snížení cen mléka o celých deset centů za litr discountová jednička na německém trhu Aldi. Ostatní řetězce jako Lidl, Rewe a Edeka následovaly v průběhu několik málo dní. Litr plnotučného mléka lze u německých obchodníků aktuálně koupit za 59 centů, tzn. 16,35 kč. S cenou mléka padají také ceny mléčných výrobků od másla přes tvaroh až po nejrůznější druhy sýrů.
Na nebezpečí propadu cen v důsledku sankcí proti Rusku upozorňoval již v červenci Německý spolkový svaz majitelů mléčného skotu (Bundesverband der Deutschen Milchviehhalter, BdM). Jeho předseda Romulad Schaber již tehdy varoval: „Musíme se obávat, že z propadem poptávky se propadnou i ceny“. Nebyl to žádný jasnovidecký výkon. Propad cen mléka úzce souvisí s nárůstem jeho množství na trhu. Jen krátce poté, co Evropská unie uvalila hospodářské sankce na Ruskou federaci, reagovalo Rusko omezením dovozu vybraného zboží z EU na svůj trh. Jednalo se hlavně o potraviny. Mezi u nás často zmiňovanými polskými jablky šlo i o maso a mléko, které se do Ruska hromadně dováželo ve velkém stylu i z Německa.
Sankce potrefily jako první producenty masa. Jejich export do Ruska se propadl během několika týdnů o 70 procent. Export některého druhu zboží, jako například mraženého hovězího spadl dokonce na nulu. Exportérům ovoce se nevede o nic lépe. Již zmiňovaná jablka už se v německých supwermarketech prodávají za ceny o polovinu nižší než před rokem, padají i ceny výrobků z jablečných koncentrátů.
Německá ekonomika ovšem nestojí na výrobě potravin. Německo bylo dlouhá desetiletí světovou exportní jedničkou hlavně díky svému strojírenskému a automobilovému průmyslu. I jejich podíl německých vývozů do Ruska je znatelný. Výrobky strojírenského průmyslu byly s podílem 22,6 procent jasnou jedničkou, následovány automobily a náhradními díly s devatenácti procenty a chemickým průmyslem s rovnými deseti procenty. Z těchto tří stěžejních odvětví německého průmyslu byly sankcemi nejvíce zasaženy automobilky. BMW, Mercedes, Volkswagen & Co. vyvezli do Ruska tento rok o 27,3 procenta méně aut než loni. I strojírenství s poklesem vývozů o 17,2 procenta má o problémy postaráno.
Uvalením sankcí na Rusko si Němci uřezávají větev, na které sami sedí. Poté, co německé exporty do Ruska v minulých letech rostly i o 30 procent ročně, nastal za první tři kvartály tohoto roku ve srovnání s loňským rokem dramatický propad. Podle údajů Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt) činil celkový propad vývozů do Ruska ve srovnání s loňskem 16,6 procenta, což je mínus čtyři miliardy eur. Přičemž tento trend má vzestupnou tendenci, první tři měsíce sankcí činil propad „pouhých“ třináct procent. Jenže v srpnu sankce ještě přitvrdily, potrefenými jsou i finanční sektor, zbrojírenský průmysl a high-tech přístroje.
Mléčný průmysl trefil propad poptávky v Rusku v nejnevhodnější chvíli. Příští rok totiž končí platnost směrnice stanovující kvóty výrobcům mléka. Většina velkovýrobců vsadila na export v globalizovaném světě a investovala do rozšíření svých výrobních kapacit. Bylo by najivní si myslet, že tato branže, dlouhá desetiletí zvyklá žít ze státních subvencí, se nechá politikou připravit o své –byť teprve plánované- zisky. „Výrobci mléka očekávají, že se politika teď přinejmenším postará o to, aby se minimalizovaly ztráty, které výrobcům vznikly následkem problémů posledních měsíců“, formuloval šéf svazu Romuald Schaber velmi kostrbatě poměrně prostou myšlenku, že stát by se sedláky měl nechat zase pěkně podojit.
Propad ruské poptávky zatím položil hlavně malé podniky, o které se nikdo nestará. Státní rozpočet tak zatíží pouze platby podpory v nezaměstnanosti za jejich bývalé zaměstnance. V momentě, kdy problémy dolehnou na velké koncerny, tlak na politiku zesílí. Podle údajů Svazu německého průmyslu (Bund Deutscher Industrie, BdI) je v německých firmách na exportu do Ruska závislých 300.000 pracovních míst. Takže záchranné akce ze státního rozpočtu nejsou daleko. Důsledky sankcí si tak nakonec zacvaknou němečtí daňoví poplatníci.
Text byl publikován v ekonomické sekci týdenníku Junge Freiheit a v Magazínu Reflex
