Německý prezident chválí teroristku RAF jako „velikánku světových ději"

Skandál v prezidentském paláci: Německý prezident Frank Walter Steinmeier zařadil spoluzakladatelku teroristické organizace RAF Gudrun Ensslinovou mezi „velké ženy světových dějin“.

V gratulačním dopise k 80 narozeninám filmové režisérky Maragérty von Trottové, která o Ensslinové v minulosti natočila film, Steinmeier nejenže vyzdvihl Ensslinovou metzi velikány světových dějin, ale ještě jí i pochválil za to, že se ve „zlomových situacích své doby s velkou porcí inteligence, osobní síly a pevné vůle zasadila o změnu společenských a politických poměrů“.

Levicová extremistka Ensslinová prosazovala onu „změnu společenských poměrů“ vražednými atentáty, které plánovala a spolu s dalšími teroristy RAF osobně prováděla. Při takzvané „květnové ofenzívě“ v roce 1972 padli těmto atentátům za oběť čtyři lidé a 74 jich bylo zraněno. Ensslinová byla posléze policií zatčena a kvůli několikanásobné vraždě odsouzena k doživotnímu trestu, který si odpykávala ve vězení Stammheim, kde v roce 1977 spáchala sebevraždu.

Jako by toho trapasu už nebylo dost, Steinmeier ve stejném dopise vyzdvihl i komunistku Rosu Luxemburgovou. Ta v roce 1919 patřila mezi komunistické funkcionáře, kteří se pokusili ozbrojeným pučem v Německu zřídit komunistickou diktaturu po vzoru Sovětského svazu. Puč byl tehdy sice krvavě potlačen, ale jak je vidět ze Steinmaierových výroků, levicový extremismus je v Německu i o sto let později stále prezetní i v nejvyšších patrech politiky.

Steinmeierova pochvala několikanásobné vražedkyně vyvolala v Německu vlnu kritiky jak v sociálních sítích, tak v konzervativních médiích. Vlivnému komentátorovi konzervativních novin BILD Ralfu Schulerovi se na Twitru povedlo zaplést do výměny názorů spolupracovnici prezidentské kanceláře Annu Engelke, která musela uznat, že  odsouzená vrahyně nepatří do řady významných žen historie. Engelke připojila omluvu a slib, že text bude opraven. Namísto toho byl pouze smazán z vebových stránek prezidentské kanceláře.

Skandál kolem Ensslinové není prvním Steinmeierovým faux-pas. Tento sociální demokrat zdiskreditoval úřad prezidenta jak na domácí půdě tak v zahraničí již několikrát. Německou veřejnost pobouřila jeho podpora levicově extremistické skupiny „Feine Sahne Fischfilet“ v roce 2018. Steinmeier tehdy dělal reklamu na koncert, na kterém vystupovala i tato levicově extremistická skupina, kterou léta sledovala vnitrostátní tajná služba kvůli textům, ve kterých skupina veřejně opěvuje násilí proti ‚policajtským sviním‘ a ‚novinářským držkám‘. Těm prvním chce skupina palicemi ‚rozmlátit helmy z hlav‘, těm druhým dokonce ‚vrazit nože do držky‘.

V zahraničí zase vovolalo iritace, že jako úřadující prezident nejdůležitější země Evropské unie nepogratuloval americkému prezidentu Donaldu Trumpovi k inauguraci, zároveň ale poslal oslavný telegram iránskému režimu k 40 výročí jejich islámské revoluce. Gratulace iránským mulahům k 40 letům teroru, kamenování a institucionálního antisemitismu kritizovala i jinak velmi státonosná organizace Centrální rada židů, která je financována německou vládou několika miliony Eur ročně.

Steinmeier  má zásadní problém s oddělením svých politických preferncí od pozice, ve které má nestranně reprezentovat stát. Místo prosazování státních zájmů si na úkor státu prosazuje své levicové ideologické cíle. Přitom si je očividně vědom, čím by svou roli naplnil. V projevu po svém znovuzvolení v únoru tohoto roku chtěl být ještě prezidentem všech. Doslovně řekl: „kdo bojuje za demokracii, má mě na své straně, kdo na ní útočí, bude mě mít za protivníka“.  Neuplynuly ani tři týdny a Steinmeier tento slib opět porušil.

Tento text byl prvně zveřejněn v tištěné verzi DNES jako komentář 09.03.2022