Zelenský přestřelil.

Ukrajina čelí kritice Slovenska, Maďarska i Polska kvůli sporům ohledně obilí. USA se zase ptají, kam se poděla jejich finanční pomoc. Šéf politické strany SMER, Robert Fico, označil chování Ukrajiny za „nebetyčnou drzost“.

Vlna nadšení a podpory Ukrajině opadává. V poslední době její prezident Zelensky dokonce čelí kritice svých bývalých zahraničních partnerů. Situace se vyhrotila minulé pondělí, když Ukrajina oznámila, že na půdě Světové obchodní organizace (WTO) podala žaloby proti svým třem sousedům z EU - Maďarsku, Polsku a Slovensku za to, že neukončily zákaz dovozu ukrajinského obilí. Tento krok Zelenského vyvolal ostrou kritiku ve všech třech potrefených zemích. V USA se Zelenský zase musí zpovídat před kongresem z toho, kde skončila americká finanční pomoc.

Ve sporu o zákaz dovozu ukrajinského obilí reagovaly všechny tři potrefené země na Zelenského žalobu bez porozumění. Maďarsko sa rozhodlo rozšířit seznam zakázaných zemědělských produktů z Ukrajiny. Z Polska, jinak nejvěrnějšího spojence a podporovatele Ukrajiny, zazněla tvrdá kritika. Polský prezident Andrzej Duda upozornil, že jeho země má právo bránit se, když něco narušuje jeho zájmy.

Fico: Žaloba proti Slovensku je nebetyčna drzost

Na Slovensku se uprostřed volební kampaně nejostřeji vyjádřil bývalý premiér země a šéf politické strany SMER, Robert Fico, který žalobu označil za „nebetyčnou drzost“.„Je neuvěřitelné, že po tom všem, co Západ pro Ukrajinu udělal, ukrajinští politici mají tolik drzosti, podat žalobu proti Slovensku, Maďarsku a Polsku, které se rozhodly, prodloužit zákaz dovozu některých produktů z Ukrajiny“, kritizoval ukrajince Fico. Šéf Směru zdůraznil, že dovoz ukrajinského obilí za dumpingové ceny na území EU způsobuje domácím producentům obrovské obtíže. Jeden z Ficových poradců dodal, že „Zelensky je první člověk na světě, kterému když pomůžeš, tak Tě zažaluje za to, že mu pomáháš málo.“

Fico má pravdu.

Jeho země pomohla Ukrajině stejně jako Polsko, Maďarsko, ale i Česká republika. Tyto čtyři země přijaly vysoký počet Ukrajinců. Podle údajú UNHCR žije v Polsku, České republice, Maďarsku a na Slovensku celkem 2,4 milionu Ukrajinců. Nejvíce ze všech čtyř zemí přijalo Polsko - 1,5 milionu. Ale už na druhém místě je malé Slovensko s 570 tisíci Ukrajinci, těsně následováno Maďarskem. V České republice žije podle oficiálních údajů 330 tisíc Ukrajinců. Kritizovat tyto země za to, že chrání své vlastní obyvatelstvo, je opravdu neomalenost, podat na ně za to dokonce žalobu nebetyčná drzost.

Zelenského arogantní vystupování však nenarazilo pouze ve střední Evropě. Kritika zaznívá i z Londýna. Bývalý britský ministr obrany Ben Wallace kritizoval Ukrajinskou vládu za to, že se chová k Západu jako k internetovému obchodu Amazon, kde si objednává a druhý den očekává dodávku. Takhle ale svět nefunguje“, dodal Wallace.

Nepříjemné otázky v USA: Kde skončily naše Dolary?

Nepříjemná byla pro Zelenského i poslední návštěva v americkém Kongresu. Namísto vřelého potlesku jako minulý rok, jej nyní čekaly tvrdé otázky. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy  se Zelenského ptal, co přesně Ukrajinci dělají s americkými penězi. Pro Ukrajinu, chronicky trpící gigantickou korupcí, to neznamená nic dobrého. Bílý dům požádal Kongres o vyčlenění dalších 24 miliard dolarů (téměř 547 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Republikáni tuto pomoc nechtějí slepě odsouhlasit. Naopak: McCarthy se v rozhovoru s ABC News nechal slyšet, že schválení není automatické a chce jej vázat na výsledky svého výslechu Zelenského.

Ochlazení vztahů mezi Ukrajinou a jejími spojenci je výsledkem jisté kocoviny, která zavládla ve všech hlavních městech západních zemí po počáteční euforii. Veřejnost i politici začínají chápat, že jejich očekávání, že Ukrajina může konflikt z Ruskem rozhodnout rychle ve svůj prospěch, byly naivní. Aktuální ukrajinská ofenzíva vázne, Ukrajinci si už  několik týdnů lámou zuby na obranných liniích vybudovaných Rusy pod vedením generála Surovikina. K tomu přichází, že výsledky sankcí, které měly podlomit nohy Rusku, mají negativní vliv na evropskou ekonomiku. Drasticky zvýšené ceny ropy a zemního plynu vedou k dlouhá léta nevídanému nárustu cen a inflaci, která má negativní dopad na obyvatelstvo západních zemí. Výsledkem jsou masové demonstrace nespokojeného obyvatelstva a nárust preferencí politických stran, které jsou kritické vůči bezhlavé podpoře Ukrajiny praktikované vládami v prošlých měsících.