Německo v hledáčku OSN: Komisař pro lidská práva vyšetřuje brutální zásah policie

Jako za totality: Vláda Angely Merkelové nechává mlátit bezbranné demonstranty - ženy, děti i důchodce.   

Začátkem srpna demostrovalo v Berlíně několik tisíc lidí z celého Německa proti opatřením vlády Angely Merkelové, kterými jsou v zemi pod záminkou ochrany proti Koronaviru masívně omezovány základní práva občanů. Úřady však již  v průběhu týdne před řádně nahlášenými demonstracemi s názvy jako ‚Rok svobody a míru‘ nebo ‚Za svobodný život a lásku‘  několika skupin hnutí Querdenker zakázaly. Drtivá většina demonstrantů proto do Berlína vůbec nepřijela. Zbylých asi 5.000 osob bylo konfrontováno nevídanou brutalitou nasazených speciálních policejních složek.

Na sociálních sítích jsou statisícekrát sdílena videa  dokumentující, jak těžkooděnci zlovůlně napadají a strhávají k zemi zcela bezbranné osoby, kopou do osob ležících na zemi, bijí pěstí do obličeje ženy, děti i důchodce. Po shlédnutí videa, na kterém policista zcela bezdůvodně udeří pěstí do obličeje chlapce sedícího pokojně na zemi vedle své matky, se do šetření celé záležitosti zapojil i zvláštní zplnomocněnec u Rady pro lidská práva u OSN, profesor Nils Melzer. Prostřednictvím svého profilu na Twittru vyzval svědky o zaslání dalších důkazů ve formě videí a fotografií.

Sama policie přiznala, že v průběhu zásahu ‚zatkla nebo omezila na svobodě přes tisíc osob‘. Potvrdila také, že jeden ze zakladatelů opoziční strany ‚Die Basis‘, pouze 49ti letý Sascha Moll v průběhu policejního zásahu zkolaboval a po převozu do nemocnize zemřel, údajně na infarkt.  Zároveň ovšem tvrdila, že násilí vycházelo z řad demonstrantů a poukázala na 43 zatčených kvůli ‚útoku na veřejného činitele‘ a 60 údajně zraněných policistů. Mluvčí policie navíc poukazoval na fakt, že demonstrace nebyly úřady povoleny. Jenže již tato skutečnost vyvolala ještě před brutálním potlačením demonstrace policií silnou kontroverzi v německé společnosti. Úřady totiž svůj zákaz odůvodnily tím, že demonstranti by nenosili masky a nedodržovali předepsané odstupy. Jenže pouze před týdnem povolily demostraci kominuty LGBT ‚Christopher Street Day‘, při které se Berlínem bez odstupu a často bez masek (a i jiných částí oblečení) procházelo téměř 65.000 lid, bez toho, že by jim policie z
křivila jen vlásek.

Již zákaz demonstrace hnutí Querdenker ukázal, že vládní struktury v Berlíně jsou rozhodnuty potlačovat protivládní demonstrace za každou cenu. Následující brutální zásah policie to jen potvrdil. Symptomatické bylo i vyjádření mluvčí spolkové vlády Ulrike Demmerové na tiskové konferenci v pondělí po demonstraci. Na otázku novinářů, jak vláda bude reagovat na (policejní) násilí, odpověděla, že ‚spolková vláda se znepokojením evidovala násilnosti demonstrantů‘ a jedním dechem ještě doplnila, že odsuzuje násilí a pravicový extremismus. Vláda se již několik měsíců snaží hnutí Querdenker zdiskreditovat jako pravicově extremistické i přesto, že se jedná o celospolečenské hnutí, které tvoří průřez celé společnosti. Podle  studie Univerzity v Bazileji z prosince 2020 protestanti z hnutí Querdenker patří spíše do levicového politického spektra -  v minulých spolkových volbách volilo 21 procent stranu Zelených a 17 procent Koministy.

Takovými detaily se však vláda nenechala zviklat. V dubnu se na tiskovce pochlubila, že tyhle nebezpečné extremisty nechá sledovat tajnou službou. Prý se znaží ‚rozvracet a delegitimovat státní instituce‘. Nejen její rétorika připomíná silně fráze komunistických pohlavářů o ‚rozvracení socialismu‘ na adresu listopadových demonstrantů v roce 1989. Stejná je i systematika, kterou převracejí skutečnost na ruby: demonstrantům, kteří kritizují vládu za porušování ústavy, a dovolávající se jejího dodržování, podsouvají snahu ‚delegitimizovat a rozvracet‘ stát. Stejně jako byl za komunizmu každý kritik vlády automaticky ‚imperialistickým agentem‘, je v dnešním Německu táměř každy kritik vládní politiky ‚pravicovým extremistou‘ – i když volí celý život Zelené či dokonce Komunisty.

Zarážející jsou i další dvě paralely s komunismem v jeho konečné fázi: nestydaté lži zástupců státních orgánů a jejich absolutně nekritické přemílání státními médii. Mluvčí policie na otázku, proč policie před týdnem nezasáhla stejným způsobem v průběhu Christopher Street Day zcela neomaleně tvrdil, že účastníci oné demonstrace ‚dodržovali hygienické předpisy‘ a ještě přidrzle dodal: ‚i když to někteří chtějí vidět jinak‘. A žádného z tisíců novinářů veřejnoprávních kolosů ARD a ZDF nenapadlo konfrontovat jej se záběry desítek tisíců demonstrantů dokazující pravý opak. Jenom šéfredaktorovi bulvárního BILDu, Julianu Reicheltovi praskla trpělivost: „Ne, to nechtěli ‚někteří vidět jinak‘! To je prostá lež. Lež přednesená veřejně a beze studu, lež která je v rozporu se vším, co viděl každý z nás na ulici.“ Svůj komentář ukončil slovy: „Je nutno konstatovat, byť je to nepříjemné: Když právní stát musí lhát, aby ospravedlnil své činy, tak se ten stát hroutí“.

Text byl prvně publikován v tištěné verzi DNES.