Německé protesty proti islamizaci Evropy tvrdě narazily na odpor vlády i médií. Kancléřka Merkelová se osobně angažuje ve verbálním boji proti demonstrantům. Televizní stanice falšují reportáže. Po rekordní účasti 25.000 demonstrantů policie další demonstraci v Drážďanech prostě zakázala.
V Německu již několik týdnů za sebou každé pondělí večer vycházejí do ulic desetitisíce občanů. Demonstrace nazvané Pegida (zkratka znamená Evropští patrioti proti islamizaci Západu) se zrodily v Drážďanech a obracely se prvotně proti islamizaci Západu.
Zárodek protestů zorganizovala skupinka krajně pravicových antiislamistů kolem Lutze Bachmanna, jenž byl v minulosti několikrát odsouzen, a to mimo jiné za těžké ublížení na zdraví, krádež a vloupání. První demonstrace se v říjnu 2014 účastnilo pouhých 350 osob. Jenže s každým dalším termínem jejich počet rychle narůstal: druhé demonstrace se zůčastnilo 500 osob, třetí již tisíc. Bachmann mobilizoval demonstranty přes Facebook, následně mu začaly pomáhat antiislámské blogy a pravicové facebookové diskusní skupiny. Na prvním prosincovém pochodu bylo už více než deset tisíc lidí.
Slušní proti chaotům?
Do Drážďan se sjížděli lidé z celého Saska a stejně jako při demonstracích proti režimu bývalé NDR před 25 lety skandovali Wir sind das Volk! (My jsme lid!). Berlínská politická scéna propadla panice. Spolkový prezident Joachim Gauck označil demonstranty za „chaoty“. Ministr spravedlnosti za ostudu Německa. Bývalý kancléř Gerhard Schröder vyzval obyvatelstvo k zopakování „povstání slušných lidí“, které v roce 2000 inicioval jako reakci na podpálení židovské synagógy v Düsseldorfu. Demonstrantů se zastali jen politici Alternativy pro Německo.
Přes masívní kampaň se v Drážďanech nepodařilo nikdy zmobilizovat více než 9000 protidemonstrantů. Možná také proto, že honba na „nacisty“ právě při Schröderově „povstání slušných lidí“ skončila trapným fiaskem. Molotovovy koktejly totiž tehdy na synagógu nehodili žádní náckové, ale dva mladíci arabského původu sympatizující s hnutím Hamás.
Skandál v médiích
Když dva dny před Vánocemi pochodovalo Drážďany 17 500 demonstrantů, kancléřka Merkelová je napadla ve svém novoročním projevu tvrzením, že mají „chlad a nenávist v srdci“. Politici všech stran zastoupených v parlamentu, čelní představitelé všech církví, odborů i zaměstnavatelů se pak předháněli v tom, kdo z účastníků Pegida udělá větší nacisty. Všichni měli jasno v tom, že demonstranti jsou „zhrzení nacisté, nenávistní antiislamisté, nebo přinejmenším přitroublí hlupáci, kteří sedli náckům na lep“. Média tato prohlášení servírovala divákům a čtenářům.
Vzhledem k účelovému překrucování výroků jednotlivých demonstrantů v médiích navrhlo vedení Pegida všem účastníkům, aby s žádnými novináři nemluvili. Novináři si však vzájemně kolegiálně vypomohli – v reportáži pro státní televizní stanici WDR vystupoval spolupracovník soukromé stanice RTL v roli demonstranta. Na objednávku do kamery pouštěl jeden rasistický výrok za druhým. Celá habaďůra praskla ještě v den vysílání oné „reportáže“. Výsledkem bylo, že demonstranti zaplňovali pauzy mezi Wir sind das Volk! skandováním rýmu Lügenpresse halt die Fresse! (Prolhaná média, držte hubu!).
Média se odvděčila tvrzením, že používání slova „Lügenpresse“ je důkazem nacistického smýšlení demonstrantů, neboť jím před osmdesáti lety Joseph Goebbels s oblibou označoval levicový a židovský tisk.
Následně bylo slovo Lügenpresse v každoroční volbě porotou složenou z ‚nezávislých‘ jazykovědců zvoleno „nejhorším slovem“ roku 2014 i přesto, že se téměř nevyskytovalo mezi celkem 733 slovy, která do této populární volby zaslali občané. Oproti tomu se spojení „Russland-Versteher“ (rusoempatista), kterým establishment v průběhu roku pejorativne shazoval každého, kdo se stavěl proti sankcím vůči Rusku, vůbec neobjevil na stupních vítězů i přesto, že byl lidmi nejčastěji navrhovaným pojmem.
Útok v Paříži
Zářez do vnitrostátního přetahování mezi částí obyvatelstva a vládnoucí garniturou udělal atentát islamistických teroristů na francouzský časopis Charlie Hebdo. Chvíli se zdálo, že vražda jedenácti členů redakce, jednoho policisty a čtyř dalších osob v prodejně s košer zbožím islamisty bude potvrzením obav desetitisíců Němců demonstrujících týden co týden proti islámskému ohrožení. Stal se však opak. Politici obratem nařkli demonstranty z toho, že se budou snažit „zneužít těchto atentátů ve svůj prospěch“. Následující pondělí demonstrovalo v Drážďanech doposud rekordních 25 000 lidí.
K dalšímu zvýšení počtu demonstrantů nedošlo, protože policie následující demonstraci zakázala. Zdůvodnila to hrozbou atentátu na čelné organizátory Pegida ze strany islamistických teroristů.
Lutz Bachmann odstoupil z funkce organizátora Pegida den poté, co jej státní zastupitelství nařklo ze štvaní proti národnostním menšinám a bulvární plátek Bild zveřejnil jeho starší fotku, na níž paroduje Adolfa Hitlera.
Po několikaměsíční mediální palbě převyšuje počet protidemonstrantů ve všech městech kromě Drážďan počet stoupenců Pegida. Vládnoucí třídě se podařilo Pegida difamovat natolik, že řadový občan si již netroufne se k ní veřejně přihlásit. Potlačil se tím však pouze symptom, nikoli příčina protestu.
V reprezentativní studii provedené Technickou univerzitou Drážďany totiž vyšlo najevo, že demonstranti Pegida nejsou nacisté, asociálové a ustrašení důchodci, jak to o nich s oblibou doposud šířila média, ale většinou nadprůměrně vzdělaní a nadprůměrně vydělávající muži ve věku nad 45 let. Jejich hlavním motivem není jim podsouvaná nenávist k cizincům, ale „hluboká nespokojenost s vládnoucí třídou a jí ovládanými médii“.
Na příští demonstraci už možná nepůjdou. Uvidíme, jak tuto nespokojenost budou ventilovat příště.
Text byl publikován v časopise Reflex 05/2015 dne 29.01.2015 pod titulem: "Komu (ne)vadí islamizace Evropy?"
