Můj strážník

Doba se mění a nějak více se s touto novou dobou krade. Už nestačí mít jízdní kolo schované v uzamčené kůlně na zahradě. A pokud tam máte i nářadí, pak můžete být rádi, že vám zůstane alespoň ta kůlna. 

Nějaký čas má naše městská čtvrť svého městského strážníka. Z budky na bývalé trolejbusové točně má útulnou strážníci a jeho mobilní číslo je volně přístupné. Dokonce prý i kolo vyfasoval. Jen mám trochu pocit, že to je imaginární postava. Za ty roky jsem jej ještě v ulicích nepotkal. Ale viděn už prý byl. Snad někde na periférii kontroluje cyklisty a pejskaře.

Zloděj jsou oprsklejší, kradou už i za bílého dne ze zahrad, a vykradených domů v okolí přibývá. Známému v neděli odpoledne, kdy byl dům plný lidí, vlezli do baráku a v rychlosti na chodbě vzali co se dalo. Dokonce i plnou basu piv tomu nebožákovi odnesli a nikdo nic neslyšel a neviděl.

Je chvályhodné, že máme svého strážníka, ale řekl bych, že nám je na velké kulové. Pokud nebude viděn v ulicích, pokud nebude kontrolovat individua, která se tam potloukají a pokud jej obyvatelé čtvrti, kde má tak krásnou služebnu, nebudou znát osobně, je takový tajtrlík k ničemu. Mám sice na něj telefonní kontakt, ale pochybuji, že by dokázal včas a efektivně zakročit ze své služebny, pokud by se něco dělo a byla jej potřeba. Stejně by zavolal na centrálu a přijeli by jiní strážníci, protože ten náš jezdí na kole a než by dosupěl do kopce na druhý konec čtvrti, bylo by dávno po činu a činitelé přečinu v prachu cest.

V dnešní době, kdy má okrádáný hned ze startu nevýhodu před lupičem, je důležité,  aby strážníci vidět byli stále a hlavně, aby z nich šel trochu strach. Samozřejmě, že nemohou být všude, ale zločinci musí vědět, že někde v okolí obchází ruka zákona. Pokud zloděje přistihnu na svém pozemku já, nemám se jak bránit. S dnešními zákony je lepší nechat zloděje utéct, než jej zadržet, protože ten pak po vás vysoudí i roztrženou větrovku, nebo újmu na zdraví, jak se lekne, že jste jej přistihli.

Pan Bicera psal v dnešním článku o ukradené dustě E. Beneše a o problémech se sběrnami.. Nám na firmě  kradli mosaz. Policie, malé velké vyšetřování a nic. Zajel jsem do sběrny o pět set metrů dál a mosazné fitinky tam našel. Zářily novotou a bylo jasné, že nebyly nikdy použité. Opět na policii, s nimi do sběrny, zabavení materiálu, vyšetřování a výsledkem žádný. Zboží leželo dva měsíce na policii. Pak se případ uzavřel, neb pachatel není známý a ani sběrna nepoznala postih, i když adresy i jmena, na která vykupovala drahé kovy, jsou neexistující. 

"Já platím celé daně, tak chci celého policajta!" Tato slova pronesl J. Sovák ve filmu Uspořená libra, když se v bance dal do křížku se subtilní postavou policista v podání V. Brodského.