Nikdy jsem nečetl Korán a ani nemám v úmyslu jej číst. Nikdy jsem také nepřečetl Bibli a přesto nejsem nevěřící.
Současnou situaci kolem migrantů sleduji velice pozorně. Názor na všechno kolem mám neměnný, a jsem o něm přesvědčen čim dál tím více. Nějaké informace mám i od známých z Evropy a to i od těch, kteří s uprchlíky žijí doslova na jedné ulici.
Osobně si nevzpomínám, že bych se s nějakým migrantem setkal. Pokud ano, tak byl tento klidný a ničím nevzbudil mou pozornost. Pokud byl vzhledově jiný, měl tmavší pleť, šátek na hlavě, měl úbor připomínající noční košili, nebo snad žena zahalenou tvář, zřejmě jsem to přešel bez povšimnutí. Cizinců z jiných kultur jsem již viděl nepocitaně. Jenže...
... Myslel jsem si, že vše to, co se děje poslední měsíce kolem, se mě osobně, jako většinu z nás, ještě přímo nedotklo. Ale není to tak úplně pravda. Zmetkům se už podařily zasít pochyby a strach, a to i přesto, že vymaštění atentátníci ve jménu Alláha účinkují se svým divadlem pomsty stovky km od nás.
Mám krátce dospělou dceru, která má touhu a možnost jít na zkušenou do světa. Mě to "rudý mor" nedovolil a tak jsem rád, že alespoň část mých genů může poznat nové kraje, jiné kultury, naučit se pořádně cizím jazykům a zhodnotit, co se u nich dělá lépe, nebo v čem jsme lepší my.
V rodině jsem obklopen převážně ženami a ty vidí svět kolem sice ustrašeněji, ale i daleko zodpovědněji, než muži. A ejhle, v rodině se už nemluví jen o strachu z daleké cesty, a o tom, že dítě bude několik týdnů odkázáno samo na sebe v cizím prostředí. Tohle všechno se rázem zasunulo mezi "banality" a téměř všechny ženy v rodině zachvátila panika z možného teroristického útoku. Jako naschvál bude dcera v Londýně, Paříži i Nice.
Stále jsem říkal, ať všichni neblázní, že dcera nejede do míst, kde se mladé dívky unášejí jako na běžícím páse, že nebude ani v místě válečného konfliktu, že jede do moderních kultur. Jenže...
... Ona v místech válečného konfliktu vlastně bude. Celá Evropa nemá ty šmejdy pod kontrolou a zřejmě je i nemožné vědět o všech všechno. Takže člověk neví dne, kdy pomatenec vezme mačetu a zkrátí lidem v metru těla o výšku hlav. Nebo kdy přijde čas na to, aby jiní pomatenci nakoupili v železářství množství hřebíků, které do lidských těl zatlučou jedním sebevražedným výbuchem z bomby uplácané z hnojiva.
Tisíckrát si můžeme říkat, že je stále větší pravděpodobnost, že člověka srazí auto, než že se potká se sebevražedným atentátníkem. Ale to jsou všechno jen kecy. Vysvětlujte to obětem atentátníků a pozůstalým. Ať se to člověku líbí, nebo ne, válka už sem plíživými kroky nakoukla a mnozí ve válečném stavu jsou.
