Otázka v nadpise je jen řečnická. Nepočítám s tím, že si vicepremiér pravidelně listuje na zdejším blogu a poctivě odpovídá v diskusi.
Naši "skvělé" vládě již teklo pořádně do bot s best in covid a ejhle, jako blesk z čistého nebe přišla spása. Spása v podobě ruských agentů, kteří tady zřejmě už několik let běhali, a možná stále běhají s plnými kapsami výbušnin po lesích. Jak se těm klukům ušatým z vlády muselo ulevit, když jako mávnutím kouzelného proutku se po roce a měsíci přestalo mluvit o pandemii.
Zvláště ministru Hamáčkovi se muselo zřetelně ulevit. Jeho straně hrozí, že se nedostane do sněmovny, utíkají mu lidé, které by před volbami neměl ztrácet a nové perspektivní kádry nepřicházejí. Skoro se i nabízí úvaha nad tím, že ať se děje co se děje, je vždy třeba na prvním místě vytěžit politickou kryptoměnu v podobě politických bodů. A to vše po ose: volba předsedy ČSSD - vyhazov ministra Petříčka - cesta do Moskvy za Sputnikem V - slíznutí smetany v podobě sobotního nekompromisního vyhazovu ruských diplomatů - předání agendy ministru novému.
Podle prohlášení premiéra, Petříčka a snad nakonec i Hamáčka, obdrželi informace z BIS o Vrběticích již 6.4. Hamáček porazil Petříčka při volbě vrchní hlavy strany dne 9.4.. Hamáček Petříčka z ministerstva vypoklonkoval 11.4.. Poté, co Zaorálek odmítl přestoupit na zahraničí (asi moc dobře věděl proč) byl 13.4. vybrán Kulhánek. 16.4. nějací novináři vyhrožují, že informace o Vrběticích zveřejní. A tak 17.4. oznámil Babiš s Hamáčem, že se na Rusko velmi zlobí a že posílají domů 18 jejich špiónů. Nový ministr zahraničí je jmenován až 21.4.
Když to shrnu: Hamáček věděl o Vrběticích a věděl, že to ví Petříček. Bylo však třeba jej nejdříve porazit ve volbě. Povedlo se a nic mu už nestálo v cestě, aby se jej zbavil. Petříček si sbalil fidlátka a šel. Za dva dny byl vybrán Kulhánek, ale protože Hamáček věděl co věděl, odložili jeho jmenování o týden a jeden den. Přece nebude nový ministr hned hodovat na sladké smetánce v podobě vyhoštěných diplomatů před světly kamer. Když údajně hrozili novináři zveřejněním kauzy Vrbětice (jak se zase k tak citlivé a hlavně tajné informaci ti filutové dostali?) postavil se Hamáček s premiérem v sobotu večer před kamery, udělali bububu a odešli. A následující středu prezident, který je podezřele nemluvný, jmenuje Kulhánka ministrem zahraničí, aby ten ještě týž den dal ruskému velvyslanci ultimátum. Toto už Kulhánek udělat mohl. Hamáček měl totiž již splněno a teď ať si to už řeší nový ministr. Konečně jej mohli vhodit do splašků politiky.
Dle mého soukromého názoru zavětřil Hamáček velkou šanci na vylepšení svého uvadajícího politického profilu. A skoro bych i řekl, že nejsem daleko od pravdy, že to měl Hamáček velmi dobře vykalkulované. A jak je v politice běžné, je třeba vše podat úplně jinak. A to nemluvím o "prkotině" jako je jeho mistrný karetní tah s cestou necestou do Moskvy domlouvat Sputnik V s odepsaným slovenským politikem. S kamennou tváří pokerového hráče řekl, že to byl fígl. Jen aby si při nadcházejících volbách nevytáhl černého Petra.
