Bezmoc

Máte dítě s nižším IQ? V tom případě se obáváte, jak se jednou uživí, až tady nebudete.

Mám kamaráda v důchodovém věku a ten má dnes již takřka třicetiletého syna. Tomu v pěti letech operovali nádor na mozku a vytrpěl si svoje. Nemá žádný invalidní důchod a ani po něm netouží. Díky tomu, že mu museli do mozku říznout, není dvakrát nejbystřejší.

Ten mladými muž má však takové odhodlání a chuť pracovat, že mu mnozí mohou závidět. Maká od nevidím do nevidím, přesčasy, víkendy, noční, ale peníze na obživu má víc než mizerné. Vždy si hledal práci a vždy pracovat chtěl. Nebylo mu souzeno studovat a tak bude vždy dělat jen pomocné práce, nebo uklízeče v marketu. Na víc bohužel nemá. Ať se snaží sebevíc a pracuje poctivě, dosáhne jen na minimální mzdu, nebo těsně nad ni. Proč by také např. ta úklidová firma platila více, když zákony neobchází a člověku se základním vzděláním může vyplatit jen to minimum. Nehledě na to, že když si sám řekne o přidání, tak mu přidají, ale akorát další kolonku do zápočtového listu a rozloučí se s ním. Uklízeče najdou na trhu práce ihned dalšího.

Pokoušeli jsme se s kamarádem propočítat, jestli by se přeci jen nevyplatil ten invalidní důchod a k tomu nějakou brigádu. Nevyplatil. Brigádu v našem regionu hned tak neseženete a pokud ano, nemůžete se spolehnout, že to bude na déle s pravidelným příjmem. Problém je také v tom, že musí doživotně brát léky, které zrovna málo nestojí. Kamarád stále pracuje, jelikož důchod moc velký nemá. Jeho manželka, zdravotní sestra s mnohaletou praxí v nemocnici, šla vydělávat za hranice, protože v nemocnici se propouštělo a ona, těsně před důchodem, dostala padáka.

Nyní vše zvládají a nouzí netrpí. Jenže tak tomu je jen poslední dva roky, kdy má kamarád díky práci a důchodu dva, i když malé příjmy. Oba manželé vážně řeší, co bude, až tady nebudou. I když se snaží synovi našetřit, bude to pouze přilepšení na pár let. Hypotéku na byt také nemělo smysl si brát, protože to už by neutáhli a pokud ano, syn by neměl nic našetřeno a hypotéku by neměl z čeho doplati. Hlavně pak synova operace a nasledná mnohaletá léčba s rodinným rozpočtem značně zamávala. A když mu zase odkaží peníze v hotovosti, nedostane od sociálky příspěvek na bydlení. S platem kolem devíti tisíc bude mít akorát na nájem, inkaso, na hromadnou dopravu do práce a zpět a na rohlíky. A až dojde do důchodového věku, tak s tím, co mu bude výměřeno, bude mít možná už jen na ty rohlíky.

Pak si člověk přečte, že ti, co by pracovat mohli, ale nikdy nebudou, si zaletí do Kanady vyřvat si tam sociální příspěvek, za pár měsíců se vrátí a náš stát jim znovu dá byty, aby je mohli zdemoloval a doplatí jim zpětně sociálního příspěvky za dobu jejich kanadského výletu. V tu chvíli má člověk nutkání nakopat prvnímu politikovi, kterého potká.