Vlastně svým způsobem může, protože si ty, kdo rozhodují o žití a nežití, volíme sami. Jenže ono nám stejně nic jiného nezbývá.
Abych se přiznal, je mi už celkem jedno, o co vlastně v té světové politice jde. Je to špinavá hra s cinknutými kartami a pravé důvody se stejně nikdy nedozvíme.
Pracujeme vždy jen s takovými informacemi, které jsou velmi vzdálené skutečnosti. Každý, kdo je zrovna u moci, vypouští jen informace takové, které hrají do karet pouze jemu. Napravo i nalevo bojuje každý den propaganda na plné obrátky a postupně nutí lidi přemýšlet jen tak, jak je "správné".
Rusko je zlo, EU je zlo, USA je zlo.. A co Čína? To je také zlo? Asi ano, jen se o tom zatím ještě moc nemluví.. Tak kde vlastně to zlo není? Život je jen nekonečný boj mocných o ještě větší moc. Po celou dobu, co se na modré planetě život prohání, je životně důležitý boj o pozice.
I zde je každý den mnoho článků, které propagandou za posílení něčí moci více než smrdí. Doslova je cítit, jestli autor (snad i za peníze), leze do zadku rudé mocnosti, nebo mocnosti, která se na každém kroku ohání demokracií (a snad také za peníze). Už jsem to jednou psal, demokracie je jen slovo, a doopravdy neexistuje.
Kolik lidí z nás má v hlavě touhu jít a zabíjet, a všechna tato zvěrstva obhajovat tím, že přece zabíjíme z důvodu udržení demokracie? Nebo snad všichni Muslimové jsou přesvědčeni o tom, že je potřeba vyvraždit všechny bezvěrce? Ani náhodou!
Ona pouze v každé společnosti vládne nepatrná skupina těch, kteří mají patent na všechno. A výsledkem jejich ješitnosti, přehnaných ambicí, jejich nevraživosti i jejich neschopnosti, je boj souseda se sousedem na bodáky. Ani Němci, kdyby nebyli doslova zblblí situací před druhou světovou, do které je zavlekli ješitní magoři nedávné minulosti, by nepodlehli "kouzlu" jednoho uřvaného prcka s knírkem, který zase jen využil situace, ovládl veřejné mínění a začal svůj lid nahlodávat, aby jej dostal přesně tam, kam potřebuje.
Žijeme ve 21.století a najednou je tady zase téma branné povinnosti. Celý svět se neustále drží v šachu a v permanentním strachu, že nám někdo usiluje o život. On asi doopravdy usiluje. Ale proč? Jestli to není proto, že se ti nejmocnější, kteří se stále někde scházejí a objímají jako rodní bratři, se vlastně ani domluvit nechtějí. Nebo, že by o naše životy usilovali oni sami? Vždyť lidí na světe je jako sra...
