Elektronická evidence tržeb podruhé

Z některých reakcí kolem sebe jsem vypozoroval, že se ČSSD i ministrovi financí poměrně dobře daří vytvářet a udržovat dojem, 

že každý hostinský i na té nejzapadlejší vesnici nemyslí na nic jiného, než na to, jak zatajit svoje příjmy. A stejně tak všichni ti Vietnamci ve večerkách, kteří mají otevřeno dvanáct hodin v kuse, bez polední pauzy a placené dovolené.

Trošku mě občas zarazí, když takový argument vytáhne i podnikatel, který EET veřejně podporuje. Bojuje statečně, ale marně, proti nekalé konkurenci a věří, že shora uvalená a hlídaná disciplína vyčistí trh. Nebo spíš, že stát se konečně postará, aby se i jemu dařilo dobře. Ti ostatní, úspěšnější, totiž určitě podvádějí.

Problémem je, že se nejedná o fakt, ale o soukromý dojem. Pokud by nějaký důkaz byl, už by s ním spěchal na policii. Proto je vždy nejjednodušší vzít to přes neadresné masy. Určitě podvádějí, někteří prostě musí. Ano, určitě někdo podvádí, stejně tak jako je pravděpodobné, že někteří ženatí muži jsou nevěrní svým manželkám a naopak. 

Tohle je asi můj Grand Mal s evidencí tržeb z důvodu přístupu k řešení.  Z pravděpodobného, nejistého a nedokázaného se stává pravidlo a zavede se centrální omezení pro všechny. Protože poctivý přece nemusí nic skrývat. A pak je tu samozřejmě ten zanedbatelný příjem do státního rozpočtu. Nejsme Chorvatsko (které si sice evidence pořád pochvaluje, ale ocitá se stále hlouběji v ekonomických problémech, takže se nedá říct, že by jim to extra pomáhalo) a náš rozpočet nestojí a nepadá s turistickou sezónou. I když v Praze a na Karlštejnu ten pocit někdy mají.

V pohostinství se vzdáleně pohybuji mnoho let a domnívám se, že než na nepřiznaných tržbách se podvádí, a někdy i trochu nevědomě, na zásobách. Náš účetní systém umožňuje vybraným subjektům způsob vedení skladu tzv. metodou B. Lidé ji často pochopí tak, že nákup jakéhokoliv materiálu na výrobu si mohou dát bez starostí rovnou do nákladů. 

Samozřejmě účetnictví není holubník a nakonec chce vidět čísla reflektující skutečnost. (všimněte si prosím slova chce, ne, že musí!! Často se to zaměňuje) A proto tu máme závěrkovou fyzickou inventuru. Hostinský i s celou rodinou vezmou vše, co mají v kuchyni, hezky zjistí nákupní ceny a počet kusů. S velkou slávou vše podepíší a celková suma zásob, ke které takto v nejlepším úmyslu došli, by se měla vyjmout z nákladů a zapsat na zásoby. Zdá se, že je všechno v pořádku. Co může být skutečnější, než skutečnost? To co na skladě mám, vidím i v účetnictví. Na mě si finančák nepřijde. 

Myslím, že po krátké úvaze je vám jasné, jak moc velký podvod to je. Během roku může kdokoliv do kuchyně vejít a odnést si postupně celou krávu. Protože ale nemáte řádné vedení zásob a spoléháte se na finální inventuru, která přece všechno narovná, nic nepoznáte. A svým chápáním fyzické inventury nejen, že umožníte neobjevení zloděje (od souseda, až po člena rodiny), ale zároveň si v nákladech ponecháváte něco, co tam nemá být.  Není proti tomu žádný příjem. 

Způsob B neznamená rezignaci na přesné vedení skladové evidence, naopak. Doslovně uvádí, že taková evidence je podmínkou užití „béčka“. Ještě před pár lety to byl častý případ a při kontrole FÚ, neschopnosti doložit pohyby se vše řešilo doměřením daně podle pomůcek a to opravdu není žádný med. Byl jsem u několika takových smutných případů a jednomu to vzalo chuť podnikat už navždy.

Dneska je situace lepší, úroveň i drobných podnikatelů roste, ale dovolím si tvrdit, že je to systémově stále větší problém, než zatajování některých příjmů.

Závěrem si ještě můžeme říct, že i šedivá ekonomika vytváří legální pracovní místa.