Kam až se dá vyrůst?

Jsou lidé, kteří se domnívají, že mohou všechno. A společnost jim to umožňuje. Kradou, podvádějí, ohrožují, zabíjejí. A všechno je podle zákona. Všechno je čisté. Jako oni.

Narodili jsme se. Jednoho dne, který až do konce života budeme slavit jako narozeniny. První svíčky si pamatujeme zejména díky starým fotografiím. Potřebujeme hodně péče a starostlivosti. Pošpiníme hromady plenek, než se naučíme chodit na toaletu. Mnohokrát se spálíme, než zjistíme, co je pro nás bezpečné.

Vyrůstáme a přijímáme různé vzorce chování. Stávají se z nás dospělí lidé, kteří k právům musí přijmou i povinnosti. Musí. Měli by. Vystudujeme nějakou tu školu a své vzdělání začneme uplatňovat v praxi. První výplata. Také první lásky. První děti. První karamboly, u kterých nestačí říci, že nás to mrzí a že už to neuděláme. Máme občanský průkaz a spoustu odpovědnosti.

Začneme se zásadně odlišovat. Někteří z nás dál dodržují zákony, snaží se kvalitně vychovávat potomky, dobře pracovat a vydělané peníze používají na uspokojování svých potřeb a potřeb rodiny. Ve zdravé společnosti tato skupina tvoří drtivou většinu. A společnost je spokojená, protože nevzrůstá kriminalita, státní kasa se plní a je předpoklad, že v budoucnu převezme odpovědnost zase mladá generace.

Objeví se i určité anomálie. Lidé, kteří touží být jiní. Bohatší, mocnější a obdivovanější. Ti lidé začnou kličkovat mezi mantinely a hledat slabá místa. Kopou do nich a často se i prokopou. Najdou bohatá ložiska moci, peněz a slávy. Zkoušejí to dál. Rostou a mohutní. Ostří si lokty, argumentaci a chuť.

A společnost? Dá jim vše, po čem touží. Nejprve brblá, pak okřikuje ty, kteří varují před nastupujícím nebezpečím a nakonec začne těmto nenažrancům pomáhat. Oblékne si jejich barvy, nechá se zaměstnat, přesvědčuje ostatní. A možná má i radost, že jejich modla roste do nebes. Nic jim nevadí, že pro ně nehne prstem. Že dál krade a rozkrádá, že ohýbá zákony, aby to bylo vlastně čisté. Hádají se do krve se svými oponenty a hájí svého superhrdinu, který přece nemá důvod krást, když je tak bohatý.

A dál rostou další lidé, kteří chtějí být také bohatí. A svému chtění jsou ochotni podstoupit vše. I svoji duši. Slíbí cokoliv, spojí se s kýmkoliv. Jen aby měli moc, peníze a slávu. Věří, že dorostou svého spojence. A vůbec si neuvědomí, že počátek a konec máme všichni stejný. Narodíme se a umřeme. A ve chvíli smrti tu musíme všechny peníze, moc i slávu zanechat. Protože s sebou si můžeme vzít jen lásku těch, co tu zůstanou. A láska, skutečná a trvalá láska, ta se prostě koupit nedá.