Ideální mazlíček pro alergika

Hledáme ho již nějaký čas. Obcházíme obchody se zvířátky. Všechna, která se mu líbí, představují pro juniora smrtelné nebezpečí. Mohl by se udusit.

V dávných dobách, kdy jsem byl ještě sám dítětem, měli jsme doma hromady zvířátek. Našim se to líbilo. Sami měli psa Gastona, který prý byl tak citlivý, že samou láskou svého páníčka počůral. My měli rybičky, kocoura Moura, křečky, morčata, mloky, korelu, Andulky. A také spousty krásných zážitků, kdy kocour chtěl sežrat dámskou návštěvu, která se navoněla opulentním parfémem a jemu to nevyhovovalo. Jindy zase chtěly sežrat masožravé rybičky nebohého kocoura, který k nim spadnul do akvária.

Není proto divu, že nejsme hluší k požadavkům našeho miláčka na domácího mazlíka. Chtěl by všechny. Pejska, kočičku, papouška, rybičky, hrocha. Bohužel je to miláček alergický. V jedné místnosti s chlupatým zvířátkem vydrží několik minut. Pak oteče, začne slzet a nakonec pokašlává, jak se mu zužují sliznice v krku a začne se dusit.

Nedá se nic dělat, okruh možných zvířecích kamarádů se výrazně zúžil. Nakonec jsou ve finálovém klání chameleón a rybičky. Uvidíme, k čemu se Ježíšek přikloní, necháme mu volnou ruku.

Do té doby se malý alergik stará o pejska. Jmenuje se Henk. Neděste se. Ten pes je animovaný. Virtuální. Je to nějaká aplikace na mobilním telefonu. Malý páníček se o něho stará, venčí ho, krmí virtuálními granulemi. Povídá si s ním a cvičí ho, aby rozuměl různým povelům. První starost po vykonání domácích úkolů je, aby mohl na telefon a Henk nebyl smutný. Snad pro něho přechod na živé zvířátko, které se nedá vypnout tlačítkem, nebude velkým šokem.