Je možné, že se vám to už také stalo. Není to příjemné. Někomu to může přivést i smrt. Ale vše je v pořádku, protože je to uvedené v nařízení. Jen do nás.
Kdo jezdí pražským metrem, jistě se setkal se situací, kdy někdo dobíhá vlak, který již zavírá dveře. Dramaticky je rozrazí a vskočí dovnitř. Případně někdo ty dveře jinému podrží. Nebo se někdo motá za přerušovanou čárou. Prostě někdo zdržuje pravidelné tempo podzemní dráhy.
A pak nastane to, o čem píšu. Strojvůdce spustí klakson. Co říkám klakson, je to patrně lodní siréna a pomocí její rázové vlny se snaží překazit počínání nesvědomitých cestujících.
Dnes jsme vystupovali na stanici metra C Muzeum. Úplně klidně jsme došli až k eskalátoru, který nás měl vyvézt z přepravního prostoru, když v tom jsem ohluchl. Zatmělo se mi před očima a já zavrávoral. Stál jsem prakticky u zdroje zvuku a musím se přiznat, že mi to vůbec neudělalo dobře. Oholilo mi to chlupy na nohou a pokud bych měl vlasy, jistě by mi to učesalo pěšinku.
Zabušil jsem na okno řidiče a ten se zašklebil a pro jistotu ještě jednou táhle zatroubil. A pak zbaběle ujel do tunelu. Nic jsem neslyšel, v hlavě mi hučelo jako v úlu a okolí podivně zšedlo. Dal jsem si další prášek na tlak a vyrazil za dozorčím stanice.
Ten mi po pozdravu oznámil, že všechno viděl a že nechápe, proč si chci stěžovat, když je všechno v pořádku. Je to prý uvedené v pokynech pro strojvedoucí. A nepomáhalo mé nabádání, aby řešili tyto situace poněkud méně drastickou metodou.
A tak žádám odpovědné pracovníky, aby zjednali nápravu. Nevím, jestli to zvládnou na Dopravním podniku, kde to sami napsali nebo do toho bude muset zasáhnout někdo kompetentní nad nimi. Stačí ubrat na síle troubení. Případně použít mikrofonu a rozehnat neposluchy ostrým hlášením.
Protože jinak bychom si museli brát s sebou do metra sluchátka, jako měl Otík ve filmu. Pak by ovšem siréna ztratila smysl a mohli by nás začít rozhánět vodními děly nebo slzným plynem.
