Zlozvyky, o kterých se "nemluví"

Před pár dny jsem měla tu čest zúčastnit se dámské jízdy spolu s pěti kamarádkami, které opravdu nebudu jmenovat, protože množství požitého alkoholu nás všech za jeden večer by se rovnalo denní spotřebě Ivety "Džambulky Bartáčkové" Bartošové. Jak stoupala hladinka, začaly se dámy bavit o zvycích a zlozvycích, které páchají na vlastním těle nejen ony, ale například jejich rodina, přátelé, známí, manželé. Jsou to věci, o kterých se mluví opravdu jen ve stavu euforie z totálního alkoholového opojení: "Dyť sou to..éééh...škyt...kámošky nejlefčejší, žejooo..tak to teda povim..." a druhý den v kocovině, když si na to vzpomenou, radši by si nechaly přejet parním válcem palce u nohou, než by něco takového svěřily komukoliv...Nebudu jmenovat, nebudu je přivádět do rozpaků, jen mi z toho večera utkvělo pár zlozvyků, které jsou lidské, byť střelené...ale ruku na srdce - mám takový pocit, že něco z toho, co uvedu, dělají skoro všichni...

SMRKÁNÍ A NÁSLEDNÝ POHLED NA TO, CO ČLOVĚK VYSMRKAL:

Rimmer to Listerovi řekl dobře - "pokaždé, když se vysmrkáš, rozevřeš kapesník a podíváš se na obsah. Co si myslíš, že tam najdeš? Dosud neobjevený Shakespearův sonet? Nebo Gaughinovy Tahiťanky?" Když jsem tohle v mém nej seriálu Red Dwarf viděla a slyšela, smála jsem se, dokud jsem při té dámské jízdě kamarádka H. svěřila: "A von se vysrmká, jo a pak se podívá!! To je jako normální? A kapesníky, co posmrká, nehodí do pračky nebo do koše na špinavé prádlo, ale VYMÁCHÁ je ve studené vodě pod kohoutkem, pověsí na..éééh...nasušák nad vanu a pak si ho veme zpátky...je to normální? To uš je éééch...škyt...úchylka.."

No nevím, jestli je to úchylka, ale divné to je. Na to navázala kamarádka P., která se rozhodla jí trumfnout:

KOUSÁNÍ DÁSNÍ VEVNITŘ ÚST

Kolikrát jsme si říkaly, proč kamarádka Pé vypadá jako kapr, co lape po dechu a otvírá papulu naprázdno. Je to proto, že si kouše vnitřní sliznice v puse. Sama se přiznám, že to dělám taky. Prostě vykousává kůžičku z rubu tváří...Ale nikdy jsem si neuvědomila, že u toho vypadám taky tak strašně blbě, jako kamarádka Pé, musím si na to dávat pozor a už to dělat nebudu...Pé se po dalším fernetu přiznala, že když zubama kůžičku strhne, tak si říká - "naleziště mám" a když se jí podaří kůžičku strhnout, tak si řekne: "je to doma" Já si sice kůži na dásních koušu taky, ale do stádia "naleziště" jsem se tedy ještě nedostala...naštěstí. Je to jeden ze zlozvyků, který dělá hodně lidí, ale neví, jak blbě u toho vypadají...já se chvíli pozorovala v zrcadle a zjistila jsem, že člověk, co si rejdí jazykem po papule zevnitř a následně si vykousává kousky sliznice, vypadá doslova a do písmene jako dement.  Takže už nikdy!!!

LOUPÁNÍ PAT

"loupání pat" znamená, že si člověk hraje se ztvrdlou kůži na patách, až najednou se přistihne, že nehty odškrabuje kůži a pokud to jde do extrémů, je schopen si sloupat celé paty až do krve...k tomu se přiznala kamarádka J. Popisovala, jaké jí to přináší uspokojení, když loupe a loupe, dokonce si k tomu vezme kolikrát i nůžky a rejpe v patě tak dlouho, dokud tu kůži neoloupe celou. Pak nemůže chodit, protože jí na patě zbyde jen tenký povlak zakrvavělé kůže, samozřejmě jí bolí každý krok. Jé řekla: "já za to nemůžu, to samo...prostě si řeknu - neudělám to a pak si čtu třeba, a ruka mi automaticky sjede k patě a já cítím tu kůži a loupu a loupu a mám radost z toho, když udělám velkej kus kůže...automaticky" No co dodat, to musí být fakt síla. Já naštěstí jsem na nožičky tak trochu fanda, takže pedikůra atd pořád, neustále, hlavně, abych měla hezký nohy. Loupat si kůži na patách mi příjde hodně přes čáru, ale tak co, je to zlozvyk, nebudu mentorovat, ale za zmíňku to stojí.

LEPENÍ ŠUŠŇÍ Z NOSU POD NOČNÍ STOLEK

Ká se přiznala k tomu, že se ráno dloube v nose. Vyndá si "ranní" šušeň z nosíka, chvíli se na něj dívá a pak ho otře o noční stolek zespoda. Už tam má prý pěknou sbírku a jediné,co jí vadí, je, že "to seschne a opadává" Já jen podotkla: "ještě, že je nežereš" a ona se zatvářila tak provinile, že mám takový pocit, že nějaký obzváště velký prostě sní. Ve školce jsme měli kluka, co jedl suché z nosu a teď je z něj právník. Mám občas sto chutí mu napsat na facebook - "tak co, ještě ti chutná z nosu? " ale nee, jak říkám, každý máme to svoje

OKUSOVÁNÍ NEHTŮ DO KRVE

většinou to bývá zakryto umělými nehty s krásným zdobením...ale Pé se přiznala i k tomu, že si jako dítě okusovala nehty do krve, jednou si vyrvala na ukazováčku celý nehet a musela pak k doktorovi, chytla do toho nejakou infekci. Od té doby prý si nehty nekouše - a schovala za záda levičku, při dalším panáku, jelikož je levák, ho vzala do ruky, zapomněla na to - a bylo vidět, že má okousanou celou ruku.

na to reagovala eN, která dosud se jen smála, leč taky přispěla svou troškou do mlýna:

DÍVÁNÍ SE NA TOALETNÍ PAPÍR

vylučovat je lidské, to je samozřejmé. Ale eN po každé stolici, když se utírá, podívá se na toaleťák, kterým se utře, a hledá stopy krve, protože má paranoidní strach z toho, že trpí rakovinou střev. Podrobně lustruje každou "utíračku" tak, že si div nevezme mikroskop. A kolikrát tam tu krev vidí, ač tam není. Já si myslela, že mám spoustu problémů, ale kam se moje problémy hrabou na eN, která lustruje hajzlpapír s nadílkou :-D Odpusťe, drazí čtenáři, ale já tohle musela napsat do výběru zlozvyků :-D

další zlozvyky,které svěřily, tu psát nemůžu, protože spadají již do kategorie velmi intimních věcí a já jsem přece jen dobrá kamarádka :-D Myslím ale, že snad každý člověk má ten svůj zlozvyk, který někomu příjde odpudivý, nebo divný, nebo nemravný. Chtěla jsem jen právě říct, že je vás více, co se třeba v některém tom zlozvyku poznáte a uvědomíte si, že to zase tak strašné není. Vždy je na světě někdo, kdo to dělá taky, tak snad se budete vy, kteří se v některém zlozvyku poznáte, cítit lépe.

Pěkný večer, vaše Petra