Vyhoďte příručky, podle kterých vypěstujete akorát choulostivá nedochůdčata a rozmazlené zelené princezny, co vám každé zapomenuté zalití omlátí o hlavu suchými listy. Jestli chcete zazelenat domov otužilým a zdatným rostlinstvem, které se o sebe hravě postará i během dvoutýdenní dovolené a po návratu vás přivítá rašícími květy, zkuste to jako já - pěstitelský barbar, který navzdory vytrvalé NEpéči nemá kytky kam dávat a v kdejakém koutě mu doslova přerůstají přes hlavu.
Chápu vaši nedůvěru, opravdu je těžké tomu uvěřit. Kamkoli se začtete, všude vás přesvědčují, jaký je pěstitelství náročný koníček. Pokojové rostliny prý vyžadují soustavnou péči. Musejí se pravidelně zalévat, hnojit a přesazovat. Potřebují správnou teplotu a dostatek světla. I za naprosto ideálních podmínek však je výsledek nejistý, protože kytky ohrožují různé blíže neurčené choroby a zákeřní škůdci, některé exempláře se nesžijí s novým prostředím nebo jim nevoní sousedství dalších rostlin. Proto je nutné nezanedbat ani nejmenší maličkost a ve všem těm citlivým chudinkám vyjít vstříc...
Pchá! Mé zkušenosti jsou tedy docela jiné. Čím je péče horší a nepravidelnější, tím více si jí kytky váží a tím lépe se jim nakonec daří. Evoluční vývoj, díky kterému přežily miliardy let a dostaly se až k nám domů, je naučil přizpůsobit se každým podmínkám a mobilizovat vlastní síly, které tolik pěstitelů podceňuje. Já na ně naopak spoléhám. Jestli chcete tak jako já pěstovat kytky bez stresu a zbytečných starostí, vyzkoušejte moji osvědčenou metodu. Ale nezapomínejte, že vaše nesvědomité počínání musí být dlouhodobé a cílené, tak aby rostliny pochopily, že to myslíte vážně. Jinak za výsledek neručím!
Základním východiskem mého přístupu je úvaha, že ani příroda nefunguje pravidelně. Neprší tam každé tři dny. Někdy půda zůstane promáčená a bahnitá a jindy se kořínky musejí pro vláhu plazit hodně daleko. Někdy si z potřebných živin mohou vybírat a jindy jich je žalostný nedostatek. Jeden den slunce svítí ostošest a pak se na dlouho schová za mraky. Přírodní podmínky rostlinám věrně simuluji doma, kde v péči uplatňuji následující:
Zásady pěstování pokojových rostlin pro lenochy, sklerotiky a kazisvěty, kteří se odmítají stát zelenými otroky
1. Podmínky pěstování diktuji JÁ, nikoli rostliny, které se jim musejí přizpůsobit nezávisle na druhu a odborných doporučeních.
2. Zalít potřebují a/ když si na ně vzpomenu nebo b/ když mě samy upozorní, například tím, že svěšenými listy olizují podlahu.
3. Občasná dlouhodobější žízeň působí blahodárně, ke kořínkům se dostane vzduch a rostlinky si začnou závlahy vážit, takže ji důsledně využijí k růstu.
4. Každoroční přesazování do většího květináče vede jen k tomu, že se rozrůstá kořenový systém na úkor zeleně. Já o přesazení začínám uvažovat teprve, když mezi kořeny není vidět už žádná hlína.
5. Sluneční svit není samozřejmost a nárok na stanoviště u okna vzniká za zásluhy. Pro chcípáky tam není místo.
6. Pravidelné hnojení kytkám škodí, protože si zvyknou na přísun živin a nesnaží se vyžít z toho, co mají. Naopak nepravidelný přísun hnojiva je pro ně příjemným překvapením a dokáží náležitě a očividně projevit svou vděčnost (metoda cukru a biče).
7. Nejlepší přirozenou ochranou před přímým sluncem je vrstva prachu, která se shazuje až na zimu (v době předvánočního úklidu).
8. Nejsme skleník ani rostlinné sanatorium. Kdo v daných podmínkách neobstojí, je nemilosrdně nahrazen. A věřte nebo ne, v počátcích tak pro výstrahu pár jedinců skončilo, ale pak si to kytky mezi sebou nejspíš řekly, takže v posledních letech jsou ztráty zcela minimální. Naopak máme kytek tolik, že je není kam dávat, od okna je stěhuji pořád dál a těm otužilcům to vůbec nevadí, ale vesele prosperují.
9. Ledabylá péče neznamená likvidační. Je fakt, že čím déle rostliny trénujete, tím víc vydrží, ale aspoň dvakrát, třikrát do měsíce si na ně přece jen vzpomeňte. Uvidíte, že to náležitě ocení :-)
K článku mě inspirovalo zjištění, že se všechny čtyři mé orchideje rozhodly obdarovat mě k Vánocům a nasadily na květ. Jsou to milé holky a vědí, co se sluší. Navíc jim nic jiného ani nezbývá...
Nejsem botanik a opravdu netuším, proč kvetou orchideje ve volné přírodě. Ale proč kvetou u nás doma, to vím úplně přesně. Aby na sebe upozornily a někdo je konečně zalil ;-)
