Dědek kořenář a nová dimenze alternativní medicíny

“Zmačkejte to.” Diagnóza nejen bez vyšetření, ale i bez jakéhokoliv kontaktu s pacientem. Svět čar a kouzel se v Brně otevírá přímo na zdravotnickém středisku.

Byla nebyla v Brně poliklinika a v jejím přízemí obchod se zdravou výživou. Když jsem cestou k lékaři procházela kolem prodejny, občas jsem zašla dovnitř koupit nějaký čaj, ale až před pár dny jsem se poprvé zastavila také u pultu s mastmi proti bolestem a nejrůznější přírodní medicínou. Vedena okamžitým nápadem jsem brala do ruky různá konopná i jiná mazání, pročítala informace na obalech a nakonec požádala o radu prodávajícího staršího pána.

“Manžela bolí záda a rameno, ráda bych mu koupila něco na úlevu od bolesti.”

“Tak se na to spolu podíváme,” usmívá se pán.

“Promiňte, ale nemám moc času, jsem objednaná na vyšetření. Chci akorát koupit mast.”

“To bude jenom minuta,” povídá dědek kořenář a sebejistě mi podává kousek papíru: “Zmačkejte to.”

“Co prosím?” Nevěřícně zírám na malý kousek hrubého papíru, utržený roh nejspíš z pijáku, a pak zase na pána, co mi ho podává přes pult. Dělá si ze mě legraci?

“Asi jste mi nerozuměl. Říkala jsem, že potřebuju mast pro manžela.”

“Já vím, na vašeho manžela se dostaneme přes vás.”

Začíná mě to zajímat.

Fascinovaně mačkám papír a vracím zpět, pán ho položí na pult, odkudsi vytáhne řetízek, na kterém cosi visí, a začne nad papírkem kmitat. Zacukají mi koutky a neudržím se: “Podle zmačkaného papíru poznáte, jakou můj manžel potřebuje mast?”

Dědek kořenář se na mě lítostivě podívá. Místo odpovědi začne vysvětlovat, jak je každý jinak citlivý na bolest a všechno souvisí se vším, s psychikou a osobním nastavením a dědičností a ... Vypadá to na dlouhou přednášku. Odmítavě mávám rukou: “Já už vážně musím, tak moc děkuju!”

Ale pán se jen tak nevzdává. “Jestli chcete, povyprávím vám celé vaše dětství!”

Povytahuju obočí, pán vycítí novou šanci, rychle rozkmitá řetízek a zatváří se mysticky. “Vy jste totiž váš tatínek. Celý život se rozhodujete jako on.” Vševědoucně pokyvuje hlavou a chvíli popisuje moje tatínkovské rysy, pak se za stálého kmitání konečně dostává k jádru problému. “A váš chlap, ten je zase jako jeho maminka.” Dramaticky se odmlčí. “Ale jenom napůl! Napůl je jako...,” ztichne a přemýšlí.

“... jeho tatínek?” napovídám se smíchem, ale dědek kořenář se zatváří přísně. “Jako tatínek jeho maminky!” triumfuje. A hned naváže, jak je můj muž tím pádem citlivý na bolest a že pro něj nějaké obyčejné mazání není dost dobré. Ještě mnohem víc toho je, celý vodopád informací o zdravotním stavu vzdáleného pacienta a nervových zakončeních a vnímání tlaku a tak dále. Mast proto nic nevyřeší a masáže mu jedině ublíží.

“Zvláštní, na masáže manžel chodí a chválí si, jak mu pomáhají,” přetrhávám pánovi monolog, ale ten mě rychle usadí: “Pomáhají, ale jenom krátkodobě, dlouhodobě to naopak zhorší.”

Nakonec se dozvím, že ta úplně nejlepší medicína na specifický neduh (o kterém dědek kořenář neví nic víc, než že jde o bolavá záda a rameno) mého manžela (kterého nikdy neviděl) jsou švýcarské kapky s výtažky z 31 bylin. To je přesně ta věc, kterou potřebuje. Určitě by mi povyprávěl ještě spoustu detailů o jejich složení a účincích, ale škoda, už musím běžet.

Na odchodu se štípu, vážně to nebyl sen. Opravdu jsem pořád v jednadvacátém století a na půdě zdravotnického střediska.

Jak jsem následně zjistila, dědek kořenář tuhle svou praxi provozuje už dvacet let. Neříká si léčitel, pouze vedle prodeje produktů poskytuje i poradenství. Proto se ho nedotkne ani chystaná regulace léčitelství, kterou právě připravuje ministerstvo zdravotnictví v reakci na aféru pražského centra alternativní medicíny Aktip (kde mimo jiné klientům radili, jak vykadit rakovinu).

Navíc tenhle pán se zmačkaným papírkem svými schopnostmi výrazně převyšuje všechny obyčejné léčitele, kteří přece jen potřebují pacienta aspoň vidět nebo s ním mluvit. Jemu k rozvinutí magické diagnostiky stačí jediná věc – když k jeho pultu přijde někdo s peněženkou.