O tom, jak vzniklo náboženství, se aktuálně nejvíce hádají dva pánové: biolog Richard Dawkins a jeho kolega David Sloan Wilson. První si myslí, že náboženství je k ničemu a vzniklo jen jako náhodný vedlejší produkt, druhý je přesvědčen, že náboženství našim předkům pomáhalo přežit. Má někdo z nich pravdu?
Zdroj: www.sxc.hu
Podle teorie vedlejšího produktu není náboženství ničím, než náhodným výsledkem interakce tří lidských vlastností:
1. Přehnaná reakce na drobné vzruchy (v případě náznaku nebezpečí se vyplatí spíše rychle zareagovat např. útěkem než podrobně analyzovat, zda se jedná o nebezpečí skutečné či domnělé).
2. Přiřazování příčin a důsledků a s ním související potřeba nacházet vysvětlení okolních jevů.
3. Schopnost předvídat, jak se zachovají ti kolem nás (dokážeme si představit sebe v kůži jiného člověka a díky tomu můžeme pomyslně „oddělit“ tělo od mysli a následně předpokládat, že mysl může existovat samostatně).
Teorie vedlejšího produktu ukazuje, že nejlépe si pamatujeme ty předměty a bytosti, které se vyznačují jednou (či malým počtem) zvláštností (např. muž s rohy na hlavě, dítě s křídly) výrazně lépe než všední věci či naopak naprosté absurdity. Teorie ale nedokáže vysvětlit, proč – pokud jsou náboženské mýty založeny na tématech, které si nejlépe pamatujeme – nepoužívá náboženství mnohem častěji humor (výzkum prokázal, že humor napomáhá ukládání příběhů do paměti). Kromě toho teorie vedlejšího produktu nevysvětluje vztah mezi náboženstvím a skupinovým chováním.
Právě na něm naopak založil svou teorii D. S. Wilson, podle kterého je náboženství skupinovou adaptací na vnější podmínky. Tato adaptace usnadňuje lidem ve skupině spolupráci a vede je k odpouštění si případných přehmatů. Wilson ale nevysvětluje vznik nábožensky motivovaného násilí a ani jedna z obou teorií se nezabývá vztahem náboženské a politické víry.
Vlastnosti náboženské i politické víry lze vysvětlit působením meziskupinové agresivity, která panovala na počátcích lidské historie. Jak ukazují archeologické průzkumy i sledování dosud existujících přírodních národů, nejhorším predátorem člověka byl po velkou část lidské historie jiný člověk, člen konkurenční skupiny. Reakcí na tuto situaci byl skupinový narcismus a přesvědčení o méněcennosti jiných skupin. Tak lze vysvětlit, proč jsou pro všechna náboženství (a také politické ideologie, především ty radikální) důležité symboly, rituály, postava vůdce či zakladatele. Lze nalézt též odpověď na otázku, proč náboženská i politická víra tíhnou k té či oné formě puritánství (přísná regulace sexuálního života, averze k sexuálním menšinám apod.).
Všechny, které zajímá vztah evoluce víry a meziskupinové agresivity blíže, bych rád pozval na přednášku Dav uvnitř člověka: vznik a evoluce víry, která se koná v rámci přednášek společenskovědní sekce spolku Sisyfos
Čas: pátek 13. července od 17.00
Místo: PEN-klub, Národní knihovna ČR (Klementinum 190, Praha), 5. patro.
Vstup zdarma.
