Byla hluboká noc, když jsem se probudila. Zvedla jsem se z postele do tmy. Měsíc zářil, hvězdy mu dělaly doprovod. Ty jsi dělal doprovod mně. Pod širým nebem. Na posekané trávě. Něžné jak milostné psaní. Jak chvíle naše společné. Se slovy, které nám zůstaly na rtech.
...
Šaty ze mě sklouzly tak rychle
Jejich pohyb k zemi byl plynulý a ladný
Že mě jen lehce zašimraly na zádech
Vběhla jsem bez váhání
Do noci ztichlé
Májové
A šla se koupat do tmy
Měla voňavý a chladný dech
Voněla posekanou trávou
Co usychala pod hvězdami
Vedle mých šatů na trávě
Zableskl se svazek kopretin
Mhouřila jsem oči
Nad představou
Že do nich bořím tvář
Nad tou opojnou vůní
Lehkosti
Pohladila mě po víčku
A přepadlo mě nutkání
Dotýkat se té něhy
Být v její blízkosti
Setřít z nich kapky rosy
A nechat je vpít do dlaní
Pod noční oblohou
Natáhla jsem ruku
Směrem k nim
Vylekala rosničku
Odskočila
Do noci, která nezcudní
Pod nahotou
Která nemlčí
Jen na chvilku ztichla
Která nemá žádné plány
Nemá zítra
...
Byla hluboká noc, když jsem zase usnula. Ulehla do postele ze tmy. Měsíc zářil, hvězdy mu dělaly doprovod. Ty jsi dělal doprovod mně. Pod širým nebem. Na posekané trávě. Něžné jak milostné psaní. Jak chvíle naše společné.
Se slovy, které nám zůstaly na rtech.
S trávou, která mi zůstala na chodidlech.
