Mí čtenáři si možná všimli, že se k politickým kauzám vesměs nevyjadřuju. Ani tentokrát se nevyjadřuju k volbě prezidenta. Ostatně, jakkoli je to smutné, volit nebudu, prezidentské volby mě zastihnou v Anglii a opomněla jsem si vyřídit všechno papírování potřebné k tomu, abych mohla volit odsud.
Musím se ale vyjádřit k něčemu jinému: zrovna jsem si všimla, že na mém blogu, pod mou fotkou a pod místem, kde si každý z blogerů smí napsat pár řádků o sobě a o tom, oč mu v životě jde – velmi malým standardizovaným písmem na omezeném prostoru – běží tááákhle velká, radostná, barevná reklama VOLTE ZEMANA.
U té je tááákhle malinkým písmem napsáno "Reklama nemá žádnou souvislost s obsahem blogu ani s osobou blogera". Přesně tak, aby to splňovalo pravidla, ale nikdo si toho nevšimnul.
Nebudu volit Zemana. Nebudu volit ani Schwarzenberga. Nebudu volit, jsem v Anglii. Zdržím se dokonce i vyjádření na téma, koho by podle mého názoru lidé měli volit. Táákhle velká, radostná, barevná reklama VOLTE SCHWARZENBERGA v prostoru, který sice technicky není můj blog, ale všem neobeznámeným to tak jednoznačně připadá, by mi vadila právě tak.
Všichni nadáváme na totalitu, která, naštěstí, ve své nejhnusnější podobě pominula už před dvaadvaceti lety, nadáváme na totalitní myšlení, štěkáme na sebe kvůli pitomostem, nenávidíme spisovatele Stránského, protože ve slabé chvilce vyslovil pár hloupých vět, které zanedlouho kajícně vzal zpátky – a přitom nám všem, bez rozdílu našeho politického přesvědčení, na blogu přeblikává upřímný a mile sebevědomý úsměv jednoho ze dvou prezidentských kandidátů.
Možná jsme – každý z nás – v područí svých vlastních politických názorů. Jsme produkty své výchovy, svých životních zážitků nebo ustrojení svých mozkových buněk. Ale teď jsme především v područí reklamy. V područí politické reklamy, což mi připadá o něco horší než reklama na depilaci celého těla, která mi taky na blogu přeblikává.
KOLEGOVÉ BLOGEŘI, UDĚLEJME S TÍM NĚCO!
