Chyťte zloděje? Kdepak! Chyťte okradeného.

V britském tisku se často píše o neúspěšných a blbých zlodějích. Poctivého občana potěší, když se dočte o zloději, který zůstal zašprajcovaný v záchodovém okýnku a museli ho osvobodit hasiči – jen proto, aby ho vzápětí zatkla policie. Nebo o zapomnětlivém chlápkovi, který z vyloupeného baráku sice odnesl všechny cennosti, ale zapomněl tam svůj řidičák a mobil... Poctivého občana pobaví, když se dočte o šestnáctiletém vykradači bytů, kterému soudce přikázal napsat omluvný dopis vykradenému – a on mu pologramotně vysvětlil, že je mu líto, ale když nechá otevřené okno v kuchyni, o vykradení si koleduje. Poctivého občana pobouří, když se dočte o zloději, který si v bytě, do něhož se vloupal, nešťastnou náhodou ublížil – a pak má řeči, že by měl dostat odškodné. Tohle všechno jsou obehrané příběhy. Dnes jsem se ale dočetla o zloději, který měl svědomí, na rozdíl od okradeného. Aspoň se tak vyjádřila dcera pána, kterému zloděj ukradl počítač.

Stalo se to v severním Walesu, v městečku Wrexham. Zloděj vnikl do domu, kde odcizil hotové peníze, šperky a počítače. Pak na laptopu otce rodiny Davida Pethiga našel osm a půl tisíce obrázků a 400 videí s dětskou pornografií, některé z nich nejtěžšího kalibru. Zloděj počítač nechal v opuštěném domě – a zavolal policii. David byl zatčen a dostal roční podmíněný trest. Davidova dospělá dcera a manželka byly v šoku – nikdy by je nenapadlo, že David je pedofil. Podle všeho žádnému dítěti fyzicky neublížil, ale přechovávání dětského porna se v Británii nevyplácí. Nelíbí se to ani policistům a soudcům, ani prostým občanům – a zřejmě ani zlodějům. Ve Wrexhamu se lidé dozvěděli o zlodějově činu – a o tom, co Davidův laptop obsahuje – a vyplenili Davidův dům, ve kterém bydlel třicet let.

(Protože jsem občas slyšela lidi říkat věci jako "A komu tím ublíží, když se kouká na obrázky?" nebo "A není lepší, když si ho honí u počítače, než kdyby vyšel do ulic a znásilňoval děti?", vysvětlím, proč se shromažďování dětského porna považuje za nebezpečné. Někteří experti tvrdí, že sledování videí a prohlížení obrázků s podobnou tématikou může některé jedince vybičovat k "akci" – po čase jim to, co vidí na obrázcích, začne připadat "normální" a rozhodnou se to zkusit v praxi. Tahle teorie je sporná a ne každý jí věří – jsou i takoví, kteří tvrdí, že se řada potenciálně nebezpečných pedofilů podobnými věcmi uspokojí a "vybije". Ať je to jak chce: videa musí někdo natočit – a podle všeho se skutečnými dětmi. Pár rozpačitých pokusů vyrobit kreslené či počítačově generované dětské porno se prý neujalo: diváci chtějí, aby to bylo "doopravdy". V Británii je z hlediska zákona jedno, kde bylo video natočené. I kdyby to bylo v zemi, kde se takové věci netrestají, Británie potrestá člověka, který ho vlastní. I kdyby se neprovinil ničím jiným, provinil se tím, že si ho opatřil. Zákon trhu praví, že když si nikdo takové věci nekoupí, nebude proč je tvořit.)

O zloději se v článku nic víc nepíše. Policisté ho nejspíš nedopadli. Docela bych věřila, že si dali práci s tím, aby ho nedopadli, a nedopadnou ho ani v budoucnu. A veřejnost je jednoznačně na straně vykradače bytů a ne obtloustlého, dobrácky vyhlížejícího chlápka, do kterého by nikdo neřekl, že žije dvojím životem.

Omlouvám se čtenářům, že jsem Cibulovou válku nestihla napsat. (Z toho, co mělo být krátké ranní tlumočení, se vyvinul džob na celý den.). Válka bude zítra nebo možná pozítří – a pořádně krutá.