Lisabonskou smlouvu nám občanům dosud nikdo nevysvětlil. Jedná se o nesrozumitelný text, který jen kosmeticky mění a doplňuje referendem ve Francii
a v Nizozemí odmítnutou Ústavu EU.
Chtělo by se říct - žádný problém, tak si přečtu tu Ústavu EU doplněnou o Lisabonské paragrafy a je to. Jenže přesně tohle je kámen úrazu. Ten text je tak obsáhlý a komplikovaný, že je jako základní dokument pro fungování jakéhokoliv společenství nepoužitelný. Na jedné straně zásadní věci, jako třeba fungování demokratických mechanismů, řeší velmi povrchně, skoro by se chtělo říci štítivě, na druhé straně podrobně řeší například regulaci dopravy nebo rybolovu, což do Ústavy nepatří. Stačí porovnat Ústavu EU a USA: EU = 345 stran nesrozumitelného, bezpohlavního a nudného úřednického žargonu, USA = 13 stran státotvorných výroků. Jestli byl záměr, aby to nikdo nečetl, povedlo se.
Nicméně hlavní problém Lisabonské smlouvy vidím v tom, že mi ji jako občanovi ČR nedokázal zatím nikdo vysvětlit. Lídři stran jsou asi příliš líní nebo zaneprázdnění stranickými boji na to, aby si tu smlouvu vůbec přečetli. Pouze papouškují tupá a často nepravdivá klišé svých poradců. Ti to možná četli, ale spíše si opsali zadání od bruselských marketingových specialistů. Pokud se mýlím, prosím, aby mi dali vědět. Pak je jasné, proč se do vysvětlování nikomu nechce.
Takže otázky pro politiky:
1. Jak mohu jako občan ovlivnit volebním aktem složení nejdůležitejšího orgánu Evropy , Evropské komise, když, cituji: „Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti“. Není jasno, kým jsou vybírání, podle jakých kritérií a komu se zodpovídají (např. v ČR se vláda zodpovídá Poslanecké sněmovně a tím zástupně občanům, ale tato posloupnost je v Ústavě EU přetržena, Evropský parlament je sbor osob téměř bez pravomocí)
2. Jak se může ČR bránit, pokud například, v rámci jednotné obchodní politiky, zakáže EU pod nátlakem Ruska dovoz jiného plynu než ruského? (proč si myslíte, že se to nemůže stát? Nezapomeňte, že bývalý německý premiér je předsedou dozorčí rady ruského GAZPROMu!)
3. Jak se zachová ČR, pokud společná a jednotná zahraniční politika EU bude podporavat (stejně jako dosud) arabské teroristy v jejich protiizraelském tažení a nutit k témuž ČR, která je dosud spíše na straně Izraele?
4. Co udělá naše vládnoucí garnitura, pokud nám Brusel přikáže (díky Lisabonské smlouvě to bude možné) například ještě více liberalizovat potraty, umožnit svatby homosexuálů, jakož i osvojování dětí týmiž a další zásadní otázky rodinné politiky? To jsou totiž přesně body, kvůli kterým odmítli minule Lisabon Irové a na které si vyvzdorovali od Bruselu trvalou výjimku.
Už vidím eurofanatiky*, jak mě křižují a nalepují mi na čelo různé cedulky typu „pomatený mozek“. Jsem v klidu, všechno to rád snesu, pokud mi někdo dá uspokojivou odpověď na mé jasné a srozumitelné otázky.
*Eurofanatik = nektritický zastánce hluboké evropské integrace, evropského superstátu.
