Fotbalové mistrovství světa v Jihoafrické republice zatím mnoho krásy nenabídlo, pražádné potěšení ovšem divákům nemůže přinést ani kvalita práce komentátorů ČT. Stále přitom platí mnohokrát omletá(sic!) pravda, že tenhle tým si platíme ze svých peněz koncesionářskými poplatky my všichni.
Foto: www.flickr.com
Každý, kdo jen přičichl k novinářské (potažmo komentátorské) profesi, musí už dávno vědět, že úroveň fotbalového oddělení sportovní redakce ČT proklatě zaostává třeba za profesionálně našlapanými hokejovými kolegy (míněno především duo Záruba-Dusík). Letošní srovnání světových šampionátů obou sportů tudíž jen v plné nahotě odkrylo to, co mnohokrát naznačily přenosy z Ligy mistrů či Evropské ligy, kontrastující třeba s kvalitou komentáře k "pouhé" hokejové extralize.
A cože mi na přenosech z Afriky (kromě nesnesitelných trubek vuvuzel) tolik vadí? Začít můžu bídným zaujetím pro některé méně atraktivní duely projevujícím se tak, že mnohý komentátor diváky unylým projevem bezmála odrazuje od dalšího sledování zápasu (jak se na to asi tváří reklamní partneři ČT, je mi záhadou). Dalším problémem bývá práce s jazykem čítající často přímo školácké opakování slov anebo nesprávné gramatické tvary, nechybějí ovšem ani faktické nepřesnosti a bohužel i přímo mylné a fotbalovou veřejnost mystifikující informace.
Ale abych nekritizoval jen nekonkrétně: tím asi nejznámějším fotbalovým jménem je na ČT určitě Jaromír Bosák, zároveň také jediný "jihoafrický" komentátor snesoucí přísnější měřítka. Na rozdíl od jiných netrpí omezenou slovní zásobou, v jeho případě je také pozitivní, že nijak netlačí na svou pověst "hláškaře" a mírní se podle zlatého pravidla "méně je někdy více". Také on se mi ale zatím na šampionátu jeví jaksi otrávenější než obvykle - možná je to vinou blbého počasí, příšerných vuvuzel kolem či slabé herní úrovně šampionátu, ale aby si jindy docela zábavný spíkr musel vypomáhat klopotnými matematickými postřehy ve stylu "právě nám začala závěrečná sedmina zápasu" (Argentina-J.Korea), to u něj tedy nebývalo zvykem...
Pořád je ovšem mezi slepými příslovečným králem, obzvláště ve srovnání s takovým Pavlem Čapkem. Přiznám se bez mučení, že tomuto pánovi, ač je jinak sympaťák, už dlouho nemohu profesně přijít na jméno. Před nedávnem jsem ostatně zahlédl reprízu finále šampionátu z roku 1994 a tam tehdy stihl "Čapoun" kromě jiného sdělit národu, že příští mistrovství světa bude v roce 1988 hostit Francie (ve skutečnosti tam bylo tehdy klání nejlepších týmů Evropy, světový šampionát se pochopitelně chystal až na rok 1998). Řeklo by se drobnost, přeřek, jenže u služebně nejstaršího člena fotbalové redakce jde bohužel spíš o pravidlo - a u četných nepřesností to nekončí, spíš naopak. Čapek je už léta pověstný tím, že se ve vypjatých situacích zmůže obvykle jen na významně protažená citoslovce (hmmmmmmmmmm!), téměř každý poločas u něho končí pomaličku polehoučku, hráči se přihrávkou navzájem oslovují, občas některý z nich složí fotbalovou báseň a nebo v některém vápně nastane řečí našich slovenských kolegů nefalšovaná trma vrma. Zkrátka: fotbalová klišé by si tenhle (ne)vysloužilec mohl nechat dát patentovat...
Další svéraznou kapitolou je Čapkův o něco mladší kolega Jiří Štěpán. Na rozdíl od něj sice netrpí tolik frázovitostí ani chudičkou slovní zásobou, zato si ale osvojil jeden vpravdě pekelný zlozvyk - a když si ho všimnete, už se ho nezbavíte a příšerně vám leze na nervy. Totiž: v pravidelných intervalech se něčemu ve svém komentáři jako by nepatrně uchechtne - že je to zkrátka jakoby legrace. Jenže ona to přitom často prostě žádná legrace není. Štěpán je totiž schopen takhle se uchechtnout například v desáté minutě zápasu Chile - Honduras nad informací o tom, že kariéru středoamerického beka Sergia Mendozy přibrzdil v roce 2009 trest za doping (ne, to není smyšlený, ale konkrétní příklad, schválně si to na webu ČT v záznamu toho zápasu najděte). Když ho pak takhle slyšíte se pochechtávat v každé čtvrté větě nad zcela bezvýznamnými a neutrálními věcmi, modlíte se za to, aby se vám vrátil spolehlivě nudný frázostroj Čapek…
Mluvil jsem i o faktických nepřesnostech a v tomto směru mě právě dnes nadzvedl ze židle pro změnu David Kalous při utkání Řecko - Nigérie. Na konci zápasu totiž několikrát zopakoval informaci o tom, že africký tým kvůli druhé porážce na turnaji končí, což přitom vzhledem k vývoji skupiny vůbec není pravda! Ba Nigerijcům dokonce „stačí“ v posledním utkání porazit Koreu a doufat, že silná Argentina zdolá Řecko, což jistě není zas až tak fantasmagorický scénář. Pro Kalouse ale asi ano, ostatně, už na začátku přímého přenosu si zavtipkoval nad tím, že poražený tým bude muset vyklízet hotelový pokoj a spěchat na letiště - už tehdy to přitom pravda nebyla a to bez ohledu na to, že oba týmy tak jako tak samozřejmě sehrají ještě třetí zápas a tenhle fórek byl tím pádem stejně dost samoúčelný.
Na závěr jen doušku: nechci tady působit jako rozumbrada, který všude byl a všechno zná. Sám jsem nikdy živý zápas nekomentoval a dovedu si představit, kolik nepříjemných vlivů může výkon a kvalitu práce ovlivnit - počasím počínaje, složitou dopravou mezi městy šampionátu, leckdy chatrnou technikou a otravnými fanoušky konče. Také tuším, že není nic jednoduchého provázet diváka zápasem naopak z "pohodlí" pražského studia, kde je komentátor obvykle odkázán prakticky na stejné obrázky jako má divák.
Přesto si ale myslím, že by mělo patřit k výbavě profesionála alespoň umět si rychle spočítat tabulku skupiny, sehnat si o "svých" týmech předem i pár jiných zajímavostí, než jaké všichni najdou na největších zpravodajských serverech, anebo zvládnout se vyhnout pestrým větám tymu „Hráč X přihrával hráči Y, který přihrál pád v pokutovém území a přihrávka na další hráče tak neprošla“. Proto vznikl tenhle text.
PS: Uvítám v diskusi tipy na další momenty, které během MS zatahají na ČT za uši vás, budu se snažit sem taky něco updatem přidat, vždy pod titulkem Updatováno dne tohoto a toho. A třeba nakonec někoho i pochválíme :)
Update 19.6.2010: No, místo dalších chyb komentátorů musím zatím jen na základě upozornění diskutujícího s přezdívkou CzechFan přiznat omyl svůj - ME 1988 skutečně nebylo ve Francii (tam bylo o čtyři roky dřív) ale v Německu. Sypu si popel na hlavu, ačkoli to vím a šlo spíš jen o přesmýknutou myšlenku pod vlivem Čapkova přebrebtu - ale přiznávám, chybička se vloudila a kdo kritizuje, sám by se jich dopouštět neměl :)
