Opakuju to často, když s kamarády bědujeme nad tím, kam proboha Česko spěje. Podle mě totiž tím, co této zemi nejvíc škodí, nejsou Paroubek s Topolánkem ani Langer s Rathem. Tím balvanem na nohou nás všech je tragický stav české justice. Nejnovějším potvrzením budiž odporná pitomost, kterou nám s vážnou tváří naservíroval pražský Městský soud v kauze bývalé komunistické prokurátorky Brožové-Polednové.
Statue Of Justice, Irsko.www.flickr.com
Aby bylo jasno: nemíním dělat jmenované obhájce, přestože vrcholně směšné mi přijde už to, že se soudní moc sebevědomého suverénního státu musela v rozsudku opřít o právo platné z dob Marie Terezie - to aby ženě, o které stejně všichni tušíme svoje, vůbec dokázali, že něco provedla.
Posílat ale Brožovou v jejích sedmaosmdesáti letech skutečně natvrdo do vězení? Mávat rozsudkem znalce, který potvrdil, že je schopna výkonu trestu? Kdo proboha může takový rozsudek podepsat, který znalec lidských duší? Jistě, všichni jsme viděli, že si dotyčná stále stojí na svém a kdo ví, co by s námi provedla, kdyby mohla. Jenomže milí zlatí, ona už nemůže: je nad hrobem, slepá, nemohoucí, může tak akorát zlostně krákorat cosi o tehdejší době a trucovitě mávat hůlčičkou.
Páni soudci, páni znalci, to vy jste ti, kteří by měli na rozdíl od téhle nepovedené babičky mít rozum. Vy byste měli říct jasně: tahle paní se zpronevěřila své profesi, a ne kvůli rakousko-uherskému právu, ale ze zásad základní lidské slušnosti. Trestala ostatní za něco co neudělali, hanba jí, pamatujte na ni, ostudu naší justice. Kdyby to šlo, měla by sedět, trest si zaslouží.
Pokud ale dopustíte, aby SKUTEČNĚ musela za mříže, ona, dnes dávno neškodná babka, které už nahoře někdo beztak (promiňte mi tu negalantnost) chystá konec jejích dnů... pak jste ostudou české justice vy, stejně jako jí byla kdysi Brožová-Polednová.
Ale koneckonců... je něco takového v zemi, kde se zpronevěra kolikrát trestá přísněji než znásilnění, ještě vůbec ostuda?
