Deset vajec pro vajíčkáře aneb Nad dopisy bloggerů

Je to dneska taková móda: vyjmenovat deset důvodů PRO NĚCO. Bůhvíproč zrovna deset, snad že je to číslo kulaté, zároveň přirozeně uzavírá první desítku (čeští tenisté by mohli vyprávět, jak složité je pouhým sbíráním bavoráků se do ní na žebříčku ATP dostat) a pak je tady taky biblické Desatero, že... zkrátka deset je prostě číslo něčím magické. I já vám tedy svých deset nabídnu.

Bývával onehdá, za časů snad ještě temnějších než druhá světová válka, takový televizní pořad. Jmenoval se Nad dopisy diváků, uváděla ho dáma s rozkošně příznačným jménem Indra Vostrá a byl to svého druhu velmi raný předchůdce dnešní internetové blogosféry.

Pochopitelně tedy předchůdce značně filtrovaný: na dotazy typu "Proč má Husák brýle jak skla od popelníků a neumí česky ani slovensky" v něm za celou jeho historii nedošlo. Většinou se v něm řešila třeba aktuální znělka Televizních novin ("Chceme méně kombajnů") anebo programové přesuny takových diváckých šlágrů, jako byl vojenský magazín Azimut.

Inspirován pestrou směsicí (tady už se dostáváme k jazyku paní Vostré) čtenářských komentářů mého hojně diskutovaného posledního příspěvku, rozhodl jsem se i já uspořádat něco podobného. Veden upřímnou snahou skloubit historii se současností (opět paní Vostrá), vybral jsem právě deset nejhezčích ohlasů a stručně si dovolil na ně odpovědět.

Nebyla to práce jednoduchá. Zatímco vyjmenovat deset důvodů, proč Barcelona vyhrála Ligu mistrů, umí bez nadsázky každý hejhula, a sepsat, proč lidi nemají rádi Jiřího Paroubka, to je dokonce pro většinu českých novinářů čirá rozkoš, najít mezi vašimi příspěvky pouhou desítku těch pro reakci nejvděčnějších, to chce odvahu, trpělivost a taky jistou dávku odpovědnosti.

Přesto jsem se takto nelehkého úkolu ujal s vervou sobě vlastní a deset pomyslných vajec (nu ano, vejce jsou dnes také náramně v módě) vám tedy nabízím. Jsou to taková vejce pro vajíčkáře, nebo chcete-li, Nad dopisy bloggerů moderované Indrou Pazderovou. Pojďme tedy zvesela na to.

Začněme zvolna, jedním smířlivým. Pan Milan Brlík mi píše: Já myslím, že to trošku přeháníš ... neviděl bych v tom tolik negativního. Podle mě je to úplně normální. Každý občas nakopne psa, vyliská děcku nebo hodí na Paroubka vajíčko ... máme to v sobě všichni ...

Inu, v něčem máš, obávám se, Milane pravdu. Ale už je to setsakra dávno, co jsem pořádně nakopl psa, nebo důkladně nafackoval nějakému tomu děcku. A na Andělu jsem taky nebyl. Škoda.

Další čtenář jménem sprav se mě mimo jiné ptá: Byl jste pane někdy na Kubě nebo v KLDR??? Mě stačila ta Kuba, a to jsem se ještě nedostal (nemohli jsme přes zákaz úřadů) tam kam jsme chtěl... Pokud chcete volit nacisticko-komunistickou svoloč, tak jste stejný jako oni. oni jsou vrazi a udavači.

Děkuji za dotaz, na Kubě ani v KLDR jsem nebyl. Vidíte, je hezké, že máme alespoň něco společného, nemyslíte?

Pojďme k vaším dalším dopisům... ehm, komentářům. Pán nebo paní georginek: Prave a kvuli takovym lidem jako vy budu volit ODS.... Hnus, taky bys potreboval vejcem....Ne jednim ale kamionem vajec.

Přísahám, že je to zcela apolitická averze, ale já vejce k smrti nerad. Ale je dobře, že víme, kvůli komu lidé volí ODS. Jen to neříkejte socanům, zavřeli by mě, až sem vrátí socialismus a zavřou hranice.

Čtenář číslo čtyři má docela milý nick fáfa. Ale nenechte se mýlit prvním dojmem. Píše mi: Styď se sám za sebe, ubožáku. Tví vůdci sklidili jen to co sami dávno sejí. (ovšem nejtrapnější je, že tvrdíci, rátové, paroubci, dimuni, žádní socialisti nejsou. Jen ty a další ovce jste u toho za hlupáky)

Stydím se. Být ovcí, u toho a ještě za hlupáka, to je na pováženou. Ale stavím se za svými vůdci, snad mi poradí, jak z toho ven...

Nu, vyberme zase něco odlehčenějšího. Kolega Desetiminuťák: Luki, moc nepřemejšlej, nech to koňovi... má větší hlavu. Tobě myšlení evidentně nedělá dobře... :)))

Tento veskrze přemýšlivý článek budiž ti Desetiminuťáku odpovědí :)

Už jsme u šestky, tady většině "desítkových" novinářů poprvé trochu dochází dech a invence. Mě a mým věrným rozhodně ne. Čtenář Haui1: Kdysi nám přednášel profesor, který měl na dveřích namalován černý čtvereček a pod ním nápis "Ano, toto kolečko je žluté." Nejste jeho potomek, který také dokáže převrátit pravdu v lež a naopak?

Milý Haui1, můj otec, dokud tedy ještě žil, sice občas přednášel, ale profesorem nebyl. Profesor, který měl na dveřích to, o čem píšeš, mi ale nepřipadá jako někdo, kdo apriori převrací pravdu v lež. Ovšem nic není tím, čím se zdá, že ano :)

Číslo sedm má čtenář jménem DanC: Chce se mi z tebe blit i za me deti. Reknes, ze chces argumenty. Ty je stejne nepochopis. Nema to smysl. Dal cekej na socialismus, ale, prosim, nekam zalez a mlc... Proste cekej tise...

Požadovat argumenty, když je stejně nepochopím, to ode mne byla vskutku troufalost. Ale kam mám Dane zalézt, abych měl jistotu, že nedostanu vajíčkem? Kam?

Pod číslem osm se skrývá důkaz, že ke mě na blog nepíšou žádní hlupáci - čtenář se skromným nickem chytry chlap: Vážený autore. Nejen že ve svém článku nesdělujete nic nového o ortodoxních voličích ČSSD mezi které patříte, ale hlavně se dopouštíte obrovské demagogie a ještě většího falešného moralizování. Mě je zle z toho, jak kritizujete media, že se této kauzy ujaly s chutí jim vlastní, ale sám si zvyšujete čtenost vašich jinak velmi, velmi, podprůměrných a ducha chudých článků.

Co udělá chytry chlap, když se v dalším, velmi, velmi podprůměrném článku objeví jeho příspěvek a zmíní se jeho jméno? Pokud není ducha chudý, pochválí ho a vezme svá příkrá slova zpět!!! Tedy, doufejme...

Blížíme se do finále, příspěvek číslo devět od pohádkového nicku jezecek2005 je stručný, ale úderný: Politiky a přívržence ČSSD (b) rozděluji na blbce a hajzly. Pazdera patří do prvé skupiny.

Všimněte si, že pan kolega se ani nebaví se mnou, jen to oznamuje světu. Ale stejně je to malinko diskriminační. Když už jsem vás tady zmínil, mohl bych povýšit i mezi hajzly?

A na závěr něco opravdu konstruktivního a usměvavého, abychom nekončili tak nějak nepřátelsky a štvavě. Píše mi tranalp96: Ty jseš ale dobrej blbeček.

Tak dík :)

PS: Zcela bez ironie patří mé poděkování všem, kteří se do bouřlivé diskuse pod mým předchozím textem zapojili slušně a snažili se argumentovat. Z každé stovky těch, kteří se mnou nesouhlasí, jich bylo odhadem asi pět, o to větší si ovšem bezesporu zaslouží respekt :)