Chybí nám v ČR opravdu pracovníci?

Dnes a denně slýcháme, jak jedině cizí pracovní síly mohou zachránit naší ekonomiku. Většina těchto úvah je ale neúplná či přímo zcestná.

Znáte to – máme tolik a tolik volných pozic, ale jen tolik a tolik uchazečů (či lépe řečeno lidí přihlášených na úřadech práce).

Někteří komentátoři z tohoto stavu vyvozují, že jen masivní přísun pracovníků z ciziny vyřeší tuto nerovnováhu. Neberou v potaz:

1. Zažíváme trvalý převis poptávky po naší práci. To znamená, že je čas zvednout cenu. To je rozumnější řešení, než držet cenu uměle nízko pomocí přísunu levných pracovníků odkudsi. Naše práce je totiž velmi kvalitní a je hloupé ji prodávat pod cenou.
2. Momentálně nepracují u nás jen ti, kteří pracovat dlouhodobě odmítají – a je jich dost. Na vině je přebujelý a nevyvážený systém dávek, který těm, kteří se jej naučí systematicky dojit, zajišťuje poměrně pohodlné parazitování. To je nutno změnit. Proč bychom měli dovážet pracovníky z ciziny, aby vydělávali na sociální dávky lenochům?
3. Naše skrytá nezaměstnanost je značná. Začíná nabírat podobné rozměry, jako za komunistů. Jen je jiná. Dnes máme přerostlé úřady, které vážou značné počty pracovních sil, jen aby kontrolovaly ten zbytek lidí, kteří ještě vykonávají produktivní práci. Dále mnoho zbytečných neziskovek, které jsou přisáty na národní či mezinárodní dotace a vykonávají neproduktivní činnosti, přičemž mnohdy ještě překážejí těm produktivním.
4. Masivní přísun pracovníků z ciziny je řešení velmi krátkozraké. Vytváří krátkodobě řešení převisu poptávky po práci, ale dlouhodobě vytváří sociální problémy, spojené se značnými náklady, které společnosti zůstanou trvale.
5. Vracím se k bodu 1: převis poptávky po naší práci. Ten převis vzniká také tím, že zahraniční matky našich montoven platí za výrobky z těchto montoven uměle podseknuté předací ceny. Zde zcela selhávají naše finanční úřady (stávající instituce, nepotřebujeme nové!), které pověsí každé babičce kořenářce s nůší na krk kasu EET, ale tyto velké úniky zcela ignorují.