Řekni, co jíš?

A internet ti řekne – to nežer! Dej si místo toho radši to anebo tamto, protože speciálně tvoje vybraná potravina je škodlivá, nezdravá. Ale co když mi chutná? Jak z toho ven?

V posledních dnech jsem zahlédla na FB recenze ke dvěma potravinám, u nichž bylo vědecky, jak jinak, zjištěno, že jsou škodlivé pro zdraví.

Prvním byly jogurty. Než uvedu závažné zjištění, zabřednu nejdříve hluboko do minulosti. Jogurty jsem měla ráda. Hustá kyselkavá hmota ve skleničce s marmeládou na dně, člověk si labužnicky zakvedlal lžičkou a rozehnal marmeládu po bílém obsahu. Mňam.

Pak začala jiná doba a s možností cestování jsem se jednou ocitla ve Vídni a ze zvědavosti i hladu jsem poprvé okusila „západní“ jogurt. Byla to barevná hmota vzhledově podobná pudinku, který nemám ráda. O chuti se diskutovat  nedalo a jen hlad mě donutil hmotu pozřít. Od té doby mám jogurty Danone a podobné spojené s tímto tramatizujícím zážitkem.

Tedy zpět ke zjištění – jakási dáma plamenně líčila, jak jogurty způsobují trombózu, následně vědecky potvrzeno, že vlastně škodí, protože jsou plné chemikálií, škrobů a já nevím čeho. Na to nepotřebuji vědu. Stačí mi můj, doposud fungující, zrak, kdy pohlédnu na kelímek a pokud je na něm napsané – mléko, mléčná bílkovina, případně smetana a jogurtová kultura, beru. Pokud jsou tam další látky, stabilizátory, ochucovadla, škroby a já nevím co ještě, stojí celých 4,90 Kč, přičemž nevím, jestli jsem tam zahlédla slovo mléko, pak jde zpátky do chladícího boxu. Že v jogurtu vyžaduji smetanu? No a co, tak budu tlustá! Jogurtovou kulturu nepožaduji v živé formě, ta už stejně při dlouhodobém skladování musela chcípnout.

A jako ukázku chutí a konzistence, které přes můj jazyk nepřejdou, jsou jogurty sojové. A tím volně přecházím k druhé recenzi, že jsou sója, sójové výrobky, včetně tofu, škodlivé, že snad mohou způsobit i rakovinu a poškození mozku. A druhým dechem bylo v článku uvedeno, že zdrojem kvalitních bílkovin je maso, vajíčka, mléčné výrobky, ale samozřejmě v bio podobě.

Tedy sóji a sójových výrobků neželím. Po době laškování se skoro vegetariánskou stravou před nějakými dvaceti lety, jsem usoudila, že jsem všežravec, nemusím jíst ale všechno a mezi luštěninami preferuji fazole a čočku.

Jednou se tvrdí, že je nezdravé maso, pak zase mléko, pak pšenice, je zde populární téma lepek, následně mám dávat pozor na kontaminovanou zeleninu, že je škodlivé to, či tamto. Potom zase někdo brojí za výživné hodnoty obilí zpracovaného zdravým způsobem a mám si dávat pozor na modifikovanou kukuřici. Nemám jíst vajíčka, maso, mléko od neprověřených dodavatelů. Pozor, zda je nálepka bio oprávněná!

Víte, vyrostla jsem na domácích vajíčkách, králičím a slepičím mase, chovaném pod přísným dohledem rodičů. Pro mléko se chodilo s hliníkovou konvičkou do mlékárny. Na bramborách, které měly chuť a barvu, zelenině, z které si občas ukousli hlodavci, slimák nebo housenka. Hnojilo se hnojem od domácích zvířat a jestli se v něm občas objevilo hovínko od psa, nikdo neřešil. I dnes si ráda připlatím za dobré domácí vajco.

Tak co mám jíst? Rajčata bez chuti, která v životě neviděla slunce? Leda když na ně posvítí v mezeře mezi skladem a dopravním prostředkem?  Maso z velkokombinátů, které je napíchané vodou? Tedy snad je to voda! Na něco člověk zajít musí, tak jako ta jogurtová kultura.

Při čtení článku Jitky Štanclové o cukrovinkách doby dávno minulé jsem vzpomněla, že jsem nikdy moc neměla vášeň pro tvrdé bonbóny, pendrek, ale pro gumové hady a medvídky. Pak jsem náhodně objevila další vědeckou studii, z čeho že se vlastně gumoví medvídci vyrábějí. Pominu-li ingredience na želatinu – kůže, chrupavky a jiné, pak se tam objevily i vlasy, z kterých se dělá už nevím co. A získávají se prý například z věznic, kde je tedy velký přísun tohoto produktu. No, moje milovaná pochoutka byla rázem na dlouho zavržena. Ale i na špatné věci se rádo zapomíná a dnes, když na mě přijdou chutě, zblajznu pytlík gumových medvídků raz dva.

Tak opravdu nevím, co jíst? Teď už snad jen čekám studii o škodlivosti plzeňského piva. Ale při vší úctě k vědě, asi by mě nedokázala přesvědčit.