Mám ráda listopad

Je to měsíc, kdy příroda dělá kotrmelec. Ze zářivých barev do zimní šedi. Je to měsíc, kdy se vše ukládá do klidu, nebo se ukazuje pravá tvář. Přírody a někdy i lidí.

Když neprší, padající a opadané listí má stále krásné zářivé barvy. I panoramata jsou barevná.

Podzimní termika je dokonalá. Draci vládnou nebi.

Vládci přírody se nedají a jdou kontrolovat, co je to za vetřelce.

Vláda podzimu je neúprosná, nálety vran na pole o tom svědčí.

Vybavuji si, že když jsme na zahradě vytahovali řepu, bylo většinou vlezlo. A když sedíte u hromady, kterou musíte zpracovat – očistit od hlíny, zbavit listí, aby domácí zvířata měla zásoby, to už moc příjemné nebylo.

Tedy myslela jsem krmnou řepu, ale na tu jsem nenarazila.

Ale vítr služební mě letos zavál i do končin známých, kde jsem dlouho nebyla, ačkoliv tam mám dobré známé. Ale i letmé setkání potěšilo.

Lázně Jeseník.

A malebná jesenická radnice.

Mám ráda listopad. Je to měsíc, kdy si připomínáme ty, co zde již nejsou.

Ráda chodím na hřbitov. Nostalgie, atmosféra.

Ale už se objevuje i sníh a k tomu patří i plískanice.

Mám ráda i toto počasí.

Listopad je měsíc mých narozenin. Zvykla jsem si počátkem listopadu, v posledních letech, udělat závěrečnou vyjížďku na kole, kdy si dám příslušný počet kilometrů odpovídající věku.

Dobrá silueta.

… a pět dní.

Tak jsem se za to i náležitě odměnila.

Listopad je měsíc, kdy se odhalí to, co je jindy neviděné.

Třeba paraziti, charaktery lidí. Ale o tom třeba někdy příště.

Brzy se stmívá a v oknech jsou vidět siluety.

Ne, já nešmíruji. Šmíruje kolega Jan Pražák. Prostě jsem jen šla kolem.

A občas uvidíte něco, co vás zaujme. Souvislosti, spojitosti, ani nevíte, proč?

Voda, kruhy, věčný koloběh života.

Někdy chcete vzlétnout …

… a najednou se dozvíte, že osoba dost blízká se topí. Závislosti, tíže života ji táhnou na dno. Ponořit se pod hladinu, natáhnout ruku, zachytit tonoucí? Ale co když už nemá sílu tu ruku chytit. Chybí vůle a chuť do života. Jak se s tím vypořádat?

Proto si člověk musí vážit toho, že může dělat to, co ho baví, co má i nějaký smysl.

Třeba na barevném listí venčit v útulku barevně ladící pejsky. Toto je Klárka.

Ale všechno postupně zšedne, listí, příroda, mnohdy i myšlenky.

Ale pro tyto chvíle jsou zde i pejsci, kteří s touto proměnou ladí. A ti vám ty myšlenky zase obarví. Veselý, mladičký Ben.

Mám ráda listopad.