Zkoušky odolnosti

Z dálky to možná vypadá jako mučení jehňátek, nezřídka prokládané bezmocným mlčením. Nebohá jehňátka! Totiž maturanti. Při pohledu z blízka však není tak úplně jasné, kdo komu působí větší psychickou újmu. Chudáci zkoušející

Není mi vůbec jasný, proč se tomu vzletně říká ´zkoušky zralosti´ či dospělosti. Snad proto, že po týdnu poslouchání výplodů ducha zkoušených studentů je kantor zralý tak akorát na prášky. A pokud se někomu podařilo během úmorného zdlouhavého procesu vzdělávání dospět, tak leda k závěru, že je stejně většina pracně nadřených letopočtů, pouček a vzorečků vlastně pro kočku. No řekněte, kolikrát v životě něco z toho použijete?

Já osobně bych maturity označila za něco jako ´křest ohněm´, či lépe ´zkoušky odolnosti´. Je to tak trochu nerovný zápas o to, kdo víc vydrží, student nebo kantor? Nejeden maturant totiž nebezpečně balancuje na hraně, když zkouší, co všechno může ´nabulíkovat´ maturitní komisi. Stejně tak nejeden učitel vynaloží nemalé úsilí, aby během zkoušení přesvědčil blábolícího studenta o pravdivosti rčení, že ´mluviti stříbro, mlčeti zlato´. Inu komu není rady, tomu není pomoci.

Při závěrečném hodnocení výkonů studentů za zavřenými dveřmi pak zní pobouřené výkřiky jako: „No to snad ne! To má být maturita? No to je výsměch! Hotová fraška!“ a podobně. Někdy se zdeptaná maturitní komise po emocionálně vypjaté debatě, dohodne na konečném verdiktu: „ dáme mu/jí ještě za čtyři, ať máme od něj/ní pokoj“.

„Hurá, mám to!“ Zajásá čerstvý absolvent. „Dal jsem to na první dobrou, teda vlastně ´dostatečnou´, ale to je taky fajn známka.

„Hurá, mám to za sebou!“ Zajásá kantor. „Už se s tím ignorantem nemusím znovu setkat v září.“

Jinak může být u maturit také celkem veselo. Člověk se dozví mnohé nečekané skutečnosti, jako třeba že Kolumbus objevil USA tak zhruba někdy kolem 18. století, nebo že ´Frlajn´ patří mezi známé prokleté básníky, Národní divadlo vyhořelo po zkratu elektrického vedení a Češi si pak našetřili na novou ´zlatou kachličku´. Romeo byl zřejmě psychopat a schizofrenik: nejdříve se zamiloval sám do sebe (zpropadená anglická zvratná zájmena!), potom vidět Julii jedovatý pít (volný překlad z angličtiny) a nakonec sebe navzájem zapíchout také (zase ta zájmena!), což vedlo k smrti obou milenců…. A jestli nezemřeli, žijí tam až dodnes, dodal ´off-record´ vyčerpaný zkoušející.

Asi bych tu mohla citovat další a další humorné ´plky´ a přežblebty, na které člověk ještě po létech s nadsázkou vzpomíná, ale cílem mé úvahy není poukázat na to že: ´ježiš, ty dnešní děti jsou úplně blbý, to za mých mladých let, atd, atd….´

Ruku na srdce, v tomto směru bychom si, než začneme kritizovat úroveň školství (respektive jeho produktů), mohli nejdříve zamést před vlastním prahem. Tam by se také jistě našlo ledacos. Jak řekla moudře jedna třídní v závěrečném proslovu k úspěšným (i těm propadlým) maturantům: za rok za dva nebude nikoho zajímat, jestli jste to udělali na poprvé nebo si dali repete. Pro jistotu však pečlivě uschovejte svá maturitní vysvědčení před vlastními dětmi.

Můžeme vést dlouhé a neplodné polemiky o tom, kam spěje české školství, když si středoškoláci pletou Mesiáše s Jidášem Iškariotským a při zmínce o Palladině poprsí neví, která bije. Můžeme se pohoršovat nad tím, že vystudovat gymnázium s trojkami a čtyřkami (a tu a tam nějakým tím reparátem) považují studenti za úspěch. Můžeme se rozčilovat, že za všechno můžou tyhlety tablety, internety a smartfouny a stejně nám to bude asi houby platné.

A kdo za to teda může? Ptá se leckterý sociolog, psycholog, analytik či jiný myslitel. Za co vlastně? Že mládež nechce číst a dobrovolně se vzdělávat? Že má přehnaně vysoké sebevědomí ale také mizivou snahu ve škole něco dělat, tedy kromě znuděného sezení a matlání prstem po displeji pod lavicí?

Můžou za to učitelé, že nedostatečně motivují ta milá hodná dítka k tomu, aby se učila? Může za to dnešní doba, která neposkytuje dostatek pozitivních příkladů, že ten kdo poctivě pracuje (tedy i ve škole), to logicky dotáhne dále a bude se mít lépe, než ten kdo se jen fláká a na všechno z vysoka ´kálí´?

„Nakonec se maj´ nejlíp ti nedoštudovaní lemplové, co ve škole h…… dělali a jen tak tak prolézali s odřenýma ušima. No jen se  podívejte, dnes vydělávaj´ milióny“, povídala tuhle rozhořčeně jedna paní v metru. No nevím, koho konkrétně měla na mysli, ale trefně vyjádřila náladu velké části společnosti, která má pořád potřebu hodnotit v teple na gauči u zapnutý telky, že ´už bylo lip´.

Třeba zase někdy bude, ale to asi hlavně záleží na nás, jestli pro to hneme prstem, nebo budeme jen nadávat, ne? A proto, milá dítka, nečučte pořád do těch mobilů, ale také se občas učte. Spoléháme na vás, že nám třeba zajistíte trochu lepší budoucnost.