Proč zakázat ve škole mobily?

Léto se nám pomalu přehouplo do podzimu. Prázdniny jsou nenávratně v trapu. Kantoři vrší na své žáky hromady požadavků. Ti se pod nimi, nebožátka, prohýbají jak větve obtěžkané ovocem.

Ano správně, proutek se má ohýbat dokud je mladý. Proto škola vymýšlí na své svěřence nové a nové příkazy a nařízení a jiné kulišárny. Například ta naše zakázala používání nabíječek a zapojování nekalibrovaných přístrojů, které nemají speciální certifikaci (což nemají prakticky všechny) do sítě. Je to v zájmu zachování zdraví a bezpečnosti studentů.

„Co?“ Ptá se znechuceně mladistvý uživatel všelijaké té moderní elektroniky. „ A jak jako si dobiju mobil nebo tablet?“

„A nač by sis je ve škole dobíjel?“ Opáčí drze pedagog. „Přečti si pořádně školní řád, článek číslo…: Ve škole mají žáci mobilní telefon a jiné přístroje s přístupem na Internet během vyučování vypnutý v tašce nebo v batohu.“

Konečně. Je to tam černé na bílém. Fakt.

Takové bezpráví! Studenti se cítí zrazeni a zahnáni do úzkých. Proč? Kdo tuhle ….. vymyslel?

Důvodů proč je celá řada. Připravit děcka o osobní svobodu v nich pochopitelně nefiguruje. Mobil jim totiž žádnou ´svobodu´ příliš neposkytuje. Spíše si některé z nich docela slušně zotročil.

Před časem jsem viděla krátký dokument z jedné běžné anglické střední školy. Byl to záznam o tom, jak se deset studentů podrobilo odvážnému experimentu: sedm dní museli strávit off-line.

Více než polovina z nich to vzdala po jednom nebo dvou dnech. Několik dalších to vydrželo nepředstavitelných pět dní! Uspěli pouze dva. Na závěr tato skupina diskutovala s psycholožkou o svých pocitech v průběhu experimentu. Ti co odpadli mezi prvními, popisovali nesnesitelné zjištění, že neví, co mají dělat s tolika volným časem a pocitem, že jim něco zásadního utíká, když nejsou v permanentním on-line kontaktu se svými vrstevníky: co právě teď spolužák snídá, co řekl ten tamtomu, čemu se smáli jeho kamarádi? A tak podobně.

Na druhou stranu i pro ty neúspěšné měl pokus alespoň nějaký přínos. Někteří z nich si uvědomili, že jsou patrně na svém mobilu závislí a že jim tahle ´zábava´ krade podstatnou část volného času.

Tento fenomén už má dokonce v angličtině i svoje jméno, psychologové ho označují zkratkou „FOMO“  (Fear of missing out = strach, že zůstávám stát stranou).

A jak jsme na tom my u nás v české kotlině? Opravdu je ´mobilování´ jen neškodná zábava k ukrácení té neskonalé nudy každodenního života?

Napadá mne další důvod, proč se nad tímto ´problémem´ alespoň zamyslet. Inspiroval mne k tomu nedávný článek v novinách. Vedla se v něm vášnivá debata o zavedení nového písma Comenius ve školách. Jeho odpůrci namítali, že nespojité písmo vede k ´fragmentizaci myšlení´.

No nevím.

Když je řeč o té fragmentizaci, napadá mne, že tento jev spíše souvisí s poruchou soustředění. Nedokážu si představit, že by ji způsobovala jenom nějaká oddělená písmenka. Zvládnutí psaní rukou naopak vyžaduje pozornost a trpělivost. S tou jsou mnohé děti s přibývajícím věkem často dost na štíru. Na vině jsou částečně i mobily.

Děti jsou zvyklé pohybovat se po displeji rychlostí blesku, je to tak snadné a pohodlné, zato zápolení s tužkou nebo propiskou pro některé představuje značnou a neúměrnou námahu.

Někteří studenti se upřímně děsí toho, když si mají opsat z tabule tři věty. Fuj taková dřina! Nežijeme přece ve středověku. To si to radši vyfotím.

Rozhodně nebrojím proti moderním technologiím ani nechci nadávat na ´tyhlety Internety´. Prostě mám trochu obavu, že tohle neustálé těkání, klikání a rychlé přebíhání z jedné věci na druhou vyrobí z naší mladé internetové generace zástup neurotiků, kteří musí neustále stíhat tisíc věcí najednou a ani na jednu se nedokážou pořádně soustředit.

No možná přeháním, když tady maluji takové neradostné vize.

Právě škola by mohla, a patrně by měla, pobízet děti k určité systematičnosti. To co je při vzdělávacím procesu rozptyluje, do školy prostě nepatří. Ať se to komu líbí nebo ne. Umění učit se, naslouchat, přemýšlet a analyzovat věci kolem sebe, to přece není úplně marná dovednost pro život.

Takže, milé děti, vypněte si ve škole ty své mobily, vůbec nic vám neuteče.