Dříve ženy tak krásně praly prádlo na valše, denně hodinku shrbené je dřely o to  krásné plechové zařízení, pak prádlo v ruce vykroutily a vyždímaly, škrobily, sušily, na kamnech nahřívaly žehličku a žehlily a pri této bohulibé práci se na ni mohly krásně pár hodin denně soustředit. 

Dnes za pár minut narvou do automatických praček nemačkavé prádlo, co se žehlit nemusí, často ho vytáhnou už suché z automatických sušiček a jen jej pověsí na ramínka.

Díky tomu pak mají spoustu volného času, nudí se a vymýšlejí všechny ty emancipace, posezení u kafe s kamarádkami, drby. Za časů našich prababiček tohle nebývalo a jak se jim báječně žilo. Kam nás to teď dovedlo vidíme všichni. 

Ale třeba to vidím všechno moc černě a ten technologický pokrok je k něčemu dobrý.... 

Je to jak s těmi mobily. Každá nová generace má k dispozici nové nástroje, ulehčující jim "to co je nudí", výsledkem je více volného času a snaha ten čas vyplnit. 

Hybnou silou výzkumu je lidská lenost a snaha zjednodušit si něco, případně umožnit si něco, co by bez technologie nešlo. 

Spousta dětí má spoustu zájmů a chtějí je sdílet s vrstevníky. Často ale v dosahu neexistuje vrstevník stejného zájmu. Můj 12 letý syn komunikuje se spoustou kamarádů online - jednoduše proto, že by bylo dost náročné se sejít  s kamarády, z nichž jeden je z Austrálie a druhý z Brazílie. A díky tomu třeba taky není problém mu dát pár eur v Řecku ať si skočí ke stánku tu zmrzlinu koupit sám. Domluví se anglicky od svých 8 let. Má výrazně širší obzory než jsem měl v jeho věku já - klábosí s kamarádem o tom, jak to v Brazílii vypadá. O tom, že vánoce v Austrálii vypadají "malinko" jinak a koulovačka se tam nekoná věděl daleko dřív, než to probírali v přírodovědě.

Mobil, tablet, internet, sekyra, auto, pračka jsou nástroje. Nejsou dobré ani špatné. Rodiče mohou děti směrovat, aby nástroje používaly užitečným způsobem, ale i zábava (relaxace) s těmito nástroji je užitečná. Pracuji intelektuálně a někdy je pro mne zábava jít do sklepa a psychicky se odreagovat s nástrojem sekera při štípání špalků. A jindy se raději odreaguju u tabletu hraním nějaké hry.  Obojí je forma odpočinku a ten tělo potřebuje. Nevidím důvod, proč by si děti o přestávce nesměly odpočinout u tabletu/mobilu.

Ano přesně to je ten hlavní problém u mládeže (a nejen jí samozřejmě)...Co s volným časem?? Prostě lidi se neumí zabavit...a na reakci jakože se dá sportovat, chodit do kina, na bazén, posilovny anebo třeba do hospody, atd. vyvstává další aspekt a totiž finanční...tyhlety všechny aktivity totiž něco stojí a studenti mají většinou hluboko do kapsy, kdežto mobil a připojení k netu je v podstatě za pár šupů a člověk se v podstatě v imaginárním světě zabaví na dlouho...

Máte bohužel pravdu, souhlasím s Vámi. Je to škoda.

Díky Jitko. Přeji hezký den.

Pavlo, dobře jsi to napsala

Blábol.

Co se dá dělat. Každý máme nějaký názor.

Pavlo, tuhle jsem nás sledovala ve vagónu metra. Skoro všichni jsme měli v ruce mobily... byla by to docela dobrá fotka, trochu smutná. Osobně bez něj můžu žít poměrně dlouho, ale jinak se vlak už rozjel, těžko se dá zastavit. Jinak s Vámi souhlasím.

"Například ta naše zakázala používání nabíječek a zapojování nekalibrovaných přístrojů, které nemají speciální certifikaci " to mi nedošlo, že v podstatě mohou ohrozit nějakou nabíječkou ostatní spolužáky, popálením, elektřinou, mohu poškodit nábytek, zásuvku. Mohou při nabíjení vybuchnout baterie. Tyto případy si děti mohou vygúglovat. Jsem plně pro zákaz nabíjení, protože při nějakém úrazu půjdou rodiče poškozeného dítěte po škole. A takové nabíječky, co je zakázat obecně, jsou lidé, co kupují takové levné věci, pak jimi zapálí svůj byt a ohrožují sousedy a tvrdí, že za to nemohou. Ale mohou...