Mít tak buřinku pana Tau...

Díky pořadu Tobogan Českého rozhlasu jsem se dozvěděla, že před pár dny by oslavil devadesáté narozeniny úžasný spisovatel a scénárista pan Ota Hofman. Při vzpomínání hostů v rádiu a tónech známých melodií jsem se neubránila...

...nostalgii a dojetí. Vždyť na seriálech Pan Tau, Návštěvníci a Chobotnice z II. patra jsem vyrůstala! A kdo by z mých vrstevníků, nebo jen o pár let starších lidí, neznal Pohádku o staré tramvaji nebo Odysseus a hvězdy?

V dobách, kdy každý televizní seriál či film, o knížkách nemluvě, musel projít složitou mašinérií schvalování a cenzurních škrtů, klidně i kvůli zcela malicherným důvodům - nevhodná replika, nepřijatelný herec apod., byla díla Oty Hofmana, na kterých často spolupracoval s režisérem Jindřichem Polákem, doslova zjevením. Jeho knihy a scénáře pro děti a mládež se elegantně vyhnuly tehdejší ideologii a poučování. Byly gejzírem fantazie a hravosti.

Vzpomeňte si třeba na některé díly z první mluvené řady seriálu pana Tau z let 1970 - 72 (nultý díl z roku 1966 byl černobílý a beze slov), kde hrál pro režim tehdy poněkud problematický Jan Werich a půvabná dívenka Claudie (Veronika Renčová, starší sestra současného režiséra Filipa Renče - ten si zde také střihnul minutovou roličku malého chlapce). Tyto epizody se údajně v době vzniku nereprízovaly právě z důvodů účasti Jana Wericha a Pavla Landovského v jedné z vedlejších rolí. Já jsem je poprvé viděla až mnohem později společně se svými dětmi. Nestydím se za to, že jsem byla doslova okouzlená tímto dětským seriálem i  v dospělém věku.

Pan Werich si zde zahrál potrhlého výrobce hraček pana Violu, který žije v luxusním domě a je zvyklý na přepych. Jeho malá vnučka Claudie ho však přesvědčí o tom, že člověk nepotřebuje ke štěstí postel s nebesy a vybrané lahůdky až pod nos. Stačí se jen tak toulat z místa na místo bez určitého cíle, spát pod hvězdama nebo ve stodole na slámě. Samozřejmě neuškodí, když se o nějaké to dobrodružství a překvapení občas postará kouzelná buřinka pana Tau.

V druhé polovině sedmdesátých let jsme všichni týden co týden s napětím sledovali osudy ztřeštěné rodinky Urbanových (v podání dědečka Františka Filipovského, maminky Jiřiny Bohdalové, tatínka Vladimíra Menšíka a dalších populárních herců), kterým také do života vstoupil pan Tau (Otto Šimánek), protože jako by z oka vypadl strejdovi Alfonzovi, o kterém nebylo ani vidu ani slechu od té doby, kdy jako chlapec odlétl nesený stovkou pouťových balónků neznámo kam. Vtipné gagy Otty Šimánka v dvojroli se staly legendárními.

I třetí řada seriálu, která vznikla na objednávku koprodukční společnosti z tehdejší NSR, má své nezapomenutelné momenty, mihlo se v ní mnoho známých herců: Vlastimil Brodský, Josef Kemr, Jana Brejchová, Zdena Hadrbolcová, atd.  a v dětských rolích též Michal Hofbauer, Mahulena Bočanová a jiní. V této poslední řadě se pan Tau naučil číst a psát a mluvit (i když jeho skvělá němohra byla mnohem lepší) a bohužel o svoji buřinku díky nenechavosti lidí přišel.

Osvědčená dvojice autorů, Ota Hofman a Jindřich Polák, se též podíleli na veleúspěšném seriálu z osmdesátých let, Návštěvníci. Hlášky jako "humidovat", "hovoří CML, Centrální mozek lidstva", "Žhavíme"  a podobně, mezi diváky takřka zlidověly. Stejně tak vynálezy typu Oko 1 nebo Oko 3, amarouny nebo kufřík likvidátor jako by předběhly svou dobu. Z Návštěvníků se stal kultovní sci-fi seriál, který má i po více než třiceti letech hromadu obdivovatelů a fanoušků.

Vzpomínky na pana Hofmana jsem poslouchala při vaření oběda. Nevím, jestli se mi oči zamlžily z unikající páry nad hrncem, nebo jsem si prostě uvědomila, že moje radostné dětství v neradostné době je už dávná historie. Mít tak buřinku pana Tau, přikouzlila bych si... Ne, to vám nepovím...

Pane Hofmane, posílám Vám veliký dík tam nahoru do hvězdného nebe a zároveň děkuji tvůrcům pořadu Tobogan za krásnou vzpomínku. :)