Končí doba pytlíková?
... věci jako jsou plastové pytlíky v supermarketu a geopolitická situace ve světě. Taky jsem mohla tenhle blog nazvat "Blíží se už konečně doba poznání?" Ale to víte, pytlíky v headlinu táhnou mnohem více než slůvko "poznání" a taky jsem nechtěla čtenáře, kteří prohlašují, že politické blogy zásadně nečtou, odradit hned v prvním odstavci.
Ty, kteří si právě v tuto chvíli říkají: "probůh, tak vono to bude o politice", prosím o ještě trochu strpení, protože "vo tom" to fakt až tak moc nebude, slibuju. Píšu většinou o věcech, které mi jen tak cvrnknou do nosu, takže tohle nebude výjimka.
Včera jsme se školou absolvovali takzvaný "Den poznání" - nižší ročníky na Pedagogické fakultě a ty vyšší na Přírodovědecké. Člověk si trochu skepticky řekne, no nazdar, to budou nějaké suchopárné akademické plky, no ještě že nám zítra začínají desetidenní prázdniny. Abych přežila bez úhony dlouhý den, koupila jsem si cestou "Coffee to go" a denní tisk.
V "nejčtenějších novinách v Praze" se dozvídám, že: "Gratis budou jen pytlíky na pečivo". No nazdar, říkám si ten den už podruhé, to je tedy nadělení, a hned listuju na stranu pět, abych se dozvěděla další podrobnosti o té katastrofické zvěsti, která zřejmě hýbe celou metropolí. No snad to nebude tak horké, jedná se pouze o to, že igelitky už nebudou zdarma (to už, tuším, stejně nějakou dobu nejsou), abychom vyhověli jakémusi nařízení EU o recyklaci plastových odpadů.
S tím problém nemám, kvůli tomu se můj svět nezhroutí. Několik posledních let u sebe nosím plátěnou tašku na běžné nákupy (jako kdysi nosívaly naše maminky před třiceti lety), a když náhodou zapomenu, koupím si u pokladny igelitku za pár kaček, a co jako? A kvůli EU to rozhodně nedělám, jen mám prostě pocit, že je kolem mne zbytečně přeigelitkováno.
Takže s klidným vědomím, že nové "igelitkové nařízení" bez problému zvládnu (jako by se už stalo), vstupuji do Velké geografické posluchárny na PřFUK na přednášku: "Současná geopolitická situace ve světě... aneb Co se kde chumelí?". Přednášející je cca o deset let mladší než já a po chvíli mi dochází, že "akademické plky" se konat nebudou. Hovoří se o syrové realitě dění kolem nás - a já tady vedu pošetilý úvahy o nějakých pitomých pytlících!
Tohle musí pochopit i obyčejná ženská, jako jsem já, natož banda pubertálních středoškoláků, že věci, které se dějí "tam někde hrozně moc daleko" a my je známe jen ze sdělovacích prostředků (a už nám každá zmínka o nich taky pěkně leze krkem), se nás zatraceně týkají.
Přednášející nám věcně a srozumitelně vypráví o tom, jaké věci se dějí a proč se nejspíš dějí. O tom jak je my v naší "civilizované části světa" s klidem v teple obýváku sledujeme téměř v přímém přenosu. A některé ty otřesné události už s námi ani nehnou, protože jsme si "tak nějak zvykli". Dlouhodobě trvající konflikty nás už vlastně ani nebaví. V okamžiku kdy zmizí z prvních stránek novin, jako by nebyly. Co se s tím koneckonců dá dělat? Některé války, které se už táhnou desítky a desítky let, vlastně snad ani řešení nemají, tak nač je řešit?
Proč to tady vůbec vykládám? Proč tady zevrubně nekomentuju a neanalyzuju nějaké konkrétní "horké téma"? To přenechám těm, kdo tomu skutečně rozumí a nemlátí jenom prázdnou slámu. Pár poznatků mi "Den poznání" určitě přinesl: není od věci, dívat se občas na současné dění v širších souvislostech, zjistit si o nich třeba něco víc, než jen to, co se vešlo do pětiřádkového článku na netu. To co nám v našem "mikrosvětě" připadá jako nebetyčný problém, je v měřítku toho velkého "makrosvěta" dost často obyčejná malichernost.
Nechceme moc slyšet, že se v porovnání s někým jiným "tam někde hrozně moc daleko" máme relativně dobře a komfortně. Nechceme si připustit, že náš zapětminuthotový světonázor utvořený na základě toho, že Pepa přece v hospodě tuhle povídal..., může být zcela pomýlený. Jeden příklad za všechny, opět cituji přednášejícího: "Libanon, země o rozloze menší než Středočeský kraj, která má svých problémů nad hlavu, přijala bez zbytečných řečí už téměř dva milióny uprchlíků...". Neanalyzuju, nekomentuju, udělejte si svůj názor sami.
Vždycky záleží na úhlu pohledu a na vzdálenosti ze které se na věc díváme. Nebudu se trápit hloupými igelitovými pytlíky, v některých částech světa nemají ani samoobsluhy. Nebudu přebírat tam a zpátky a kolem dokola, co Ten či Onen řekl o Tom a Tamtom, to chod zeměkoule zcela jistě nezastaví. Nebudu řešit ptákoviny. Tedy jen do příště, než mi zase média laskavě předhodí, co mám pro tentokrát řešit...
Pavla Kolářová
Lupénková pilka v rukou rozvášněných žen aneb Jak to vidí umělá inteligence
Člověk se nestále učí, neb je to tvor rozumný a příroda ho obdařila inteligencí. Prý... No, dejme tomu, že ano. Jenomže je to také tvor líný a co může, to si usnadní. Vezměte si takový pazourek, zápalky, kolo, splachovací záchod...
Pavla Kolářová
Dobrej ročník...
Tak teda zase jsme o rok starší. Nepotrpím si na patetická slova, ani tu nechci bilancovat, jen trochu zalistuji ve svých vzpomínkách. Asi začnu s alkoholem. Totiž ne s jeho konzumací, ale dám k dobru pár poznatků, které jsem...
Pavla Kolářová
Když nechcete zapadnout...
Tak nám už více než dva dny chumelí... Pár centimetrů sněhu? Řeknete si, to je toho. Ti z města jsou ňáký zpovykaní. U nás jsme na něco takového dávno zvyklí... No i když v posledních letech je toho bílého nadělení čím dál tím...
Pavla Kolářová
Nemáme koule, zeptejte se příští týden...
V obchodech pomalu a jistě začíná každoroční předvánoční šílenství a mě se zmocňuje každoroční panika. Pokud nemusím, tak v následujících týdnech do žádných větších obchodních center nepáchnu. Zvažuji několik únikových variant,...
Pavla Kolářová
Konečně je hnusně...
Víte co? Od tý doby, co tu máme to globální oteplování či co, je počasí celý poblázněný a kdo se v tom má vyznat, jaké je vlastně roční období. V zimě je teplo. Na jaře mrzne. V létě je extrémní sucho nebo prší a prší. No a...
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Trest pro potížistu Orbána. Jeho země dostane v příští Komisi slabé portfolio
Maďarsko se zřejmě může rozloučit s tím, že by jeho zástupce v Evropské komisi příště získal...
Blesk zranil děti a dospělé v libereckém zámeckém parku, některé oživovali
Celkem osmnáct lidí včetně dětí zranil blesk, který v libereckých Vratislavicích uhodil do stromu....
Nejpracovitější na světě? Číňané slaví nepřeberné množství svátků a umí to rozbalit
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Číně O Číňanech si řada lidí myslí, že jsou suchaři. Opak je ale pravda. Umějí za to pořádně vzít a...
Bůh matka a strašení peklem. Redaktorky podstoupily křest v korejské sektě
Premium Chcete se dozvědět něco o Bůh Matka? ptají se Korejci s tabletem kolemjdoucích na pražské ulici....
NÁKUPČÍ AUTOMOBILŮ - MLADÁ BOLESLAV - NÁSTUPNÍ MZDA 40 000 KČ (A12508)
AURES Holdings a.s.
Středočeský kraj
nabízený plat:
40 000 - 60 000 Kč
- Počet článků 333
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 847x