Můžou za využívání vězňů firmy nebo bývalý komunistický režim?

Známý obchodní řetězec s nábytkem nechává prošetřit podezření, zda byli k jejich zakázkám v NDR, přesněji v 70. a částečně i v 80. letech, zneužíváni na výrobu nábytku političtí vězni. Pochybuji, že by dodavatel – v té době NDR, třeba i na požádání dal tehdejším zástupcům IKEA seznam osob, v tomto případě vězňů, kde by bylo vypsáno, zda je to vězeň podvodník a zloděj nebo vrah, či je do výrobního programu zařazen politický vězeň. Jak známo, političtí vězni právě pro „otupění“ mysli či ducha, nebo aby se nespolčovali, byli často zařazeni mezi osoby, které byly v trestu pro jiné zločiny, než politické.

Hluboce si vážím osob, které byly za totality trestané pro svůj odpor k režimu, velice nerada bych, aby můj názor vyzněl jako zlehčování jejich situace. Zaslouží si odškodnění státu, který je neoprávněně věznil a také zneužíval k práci. Stát NDR za veškeré vyrobené zboží určitě dostával peníze ze zahraniční i od domácích firem či družstev, a není vina žádného odběratele, že jejich dodavatel neplatil pracovníkům odpovídající částky.

Ikea vyšetřování zadala auditorské firmě Ernst & Young, aby prostudovala obvinění, zda švédský výrobce nábytku před 30 lety těžil z práce vězňů v NDR, mezi nimiž byli i odpůrci režimu. Toto podezření padlo v létě ve švédské televizi. Ernst & Young patří již 10 let mezi velkou čtyřku nejspolehlivějších světových auditorských společností, pobočku má téměř ve všech civilizovaných zemích a řadí se mezi vážené nezávislé vyšetřovatele. Tato auditorská firma je známá, já osobně vidím ve výběru auditora snahu situaci pravdivě prošetřit.

Podotýkám, že se nejedná o práci v uranových dolech, nejedná se o práci v horkých prádelnách, či žhavých sklárnách, jedná se o výrobu dílů k nábytku či dekoračním doplňkům domovů. Nechci tím rozhodně nikoho omlouvat! Jsem si naprosto vědoma, že z lidského hlediska je jedno, k jaké práci je člověk neoprávněně nucen, jen jsem chtěla upozornit, že se jednalo o výrobu nábytku, která je provozována nejen vězni, ale i mimo věznice spoustou různých firem. Pochybuji, že by IKEA mohla v rámci spolupráce s bývalou NDR rozhodovat, zda zakázku dostane truhlářská či kovodílenská provozovna s běžnými zaměstnanci, nebo zda se díly vyrábí v dílně, kde jsou k výrobě využíváni vězni.

Reuter uvádí dva názory bývalých vězňů. Vyčetla jsem z toho, že političtí vězni bývalé NDR se dělí nyní na dvě skupiny. Předseda německé Unie svazů obětí komunistické diktatury (UOKG) Rainer Wagner ocenil rozhodnutí společnosti nechat prověřit podezření. Ale podotkl, že od 60. Do 80. let v NDR byli nuceni vězni k práci samozřejmě pro mnohem více firem. U IKEA se jedná o období let 1978 až 1981. "Někdo se tady odhodlal alespoň k prvnímu kroku," uvedl Wagner.

Druhá skupina bývalých politických vězňů vychází z názoru  místopředsedy Svazu německých politických vězňů Rolanda Schulze. Nesouhlasí s tím, že vyšetřuje auditorská firma, a ne odborní historici. Označil vyšetřování za „nevědeckou show“. Bývalý vězeň Jens Thiemke (vězněný za útěk přes hranice), se dle Reuter vyjádřil:  "Je to fraška. Ikea sice přiznala vinu, právně ani finančně nám to ale nic nepřináší." Myslím, že historie je jasná a o existenci politických vězňů nikdo nepochybuje. Ale vina je určitě na straně státu, který je neoprávněně věznil, potažmo využíval k řemeslné výrobě. Zdá se mi, že vyšetřování auditorem není fraška, ale snaha dohledat skutečné obchodní vztahy.

Jsem běžný zákazník společnosti IKEA a pokud udělají chybu, nic jim nenechám zadarmo. Výrobek, který stahují z trhu kvůli vadě, jim ihned ráda hodím na hlavu a chci peníze zpět. Toto je ale jiná situace samozřejmě. Ráda bych se této společnosti zastala v tom smyslu, že určitě za práci zaplatili tehdejším dodavatelům z NDR. Pracují pro ně téměř od počátku společnosti z celého světa. Jak známo, jejich výrobky i dodnes mají značení Made in Poland, Made in Ukraine, Made in Germany, Made in Sweden, Made in China, Made in Czech Republic, atd. Je známo, že IKEA zásadně nespolupracuje se zeměmi, kde jsou k práci zneužívány děti. Rozhodně si myslím, že pro ně každý dodavatel vždy pracoval za odpovídající domluvené smluvní částky, a ne zadarmo. Zvlášť, pokud se jednalo o dodavatelské vztahy s tehdejším socialistickým státem, muselo to být na základě řádné obchodní smlouvy. Proto vidím logické, že vyšetřování bylo zadáno auditorské firmě.

Nezávislá zpráva uvedla, že vina společnosti IKEA je v té skutečnosti, že náležitě neprověřila, kdo nábytek přímo vyrábí. Ale to v té době prověřit přece nešlo! Pochybuji, že by přesné podklady pracovníků mohla IKEA v té době získat. Rozhodně si myslím, že režim NDR si nenechal nahlížet do toho, jaké vězně kde má, a k čemu je využívá. Nemluvě o tom, že na dílenské výrobě se velkou měrou podíleli i vězni odsouzení za trestnou majetkovou činnost, nebo horší delikty. U zlodějů či vrahů, oprávněně odsouzených si myslím, že je rozhodně v pořádku, pokud vězeň odpracuje náklady na svůj trest, jídlo, platy ostrahy, provoz věznice, atd. Přeci nebudou na náklady státu vylehávat v cele. To platí dodnes.

U politických vězňů jsem přesvědčena, že na vině je režim NDR a ne soukromé společnosti. Političtí vězni byli neoprávněně drženi v zajetí na základě nespravedlivého obvinění a trestu.

„Hluboce litujeme, že se něco takového mohlo stát," cituji omluvu manažerky společnosti Jeanette Skjelmoseové. "S používáním politických vězňů pro výrobu Ikea v žádném případě nesouhlasí," dodala. „IKEA nikdy nedala souhlas k nuceným pracem“. Osobně tomu věřím, protože je nereálné, že by bývalá NDR nucené práce oficiálně v té době přiznala.

Podle pana Wagnera, předáka Unie svazů obětí komunistické diktatury (UOKG), je potřeba toto téma podrobně prozkoumat i za účasti všech subjektů, které z této práce profitovaly.

Druhá skupina bývalých vězňů je nespokojena, že zadáním vyšetřování se IKEA na výsledné zprávě mohla podílet. V podstatě ale kritizují způsob objasňování této temné kapitoly dějin společnosti a žádají odškodnění.

Já si myslím, že pokud někdo sám nechá vyšetřit možný zdroj práce v minulosti, tak to vyjadřuje snahu situaci prošetřit. Sami víme z českých příkladů minulosti, že archivy jsou nyní přístupnější.

Švédský nábytkářský gigant Ikea v pátek vyjádřil "hlubokou lítost" , že jeho dodavatelé před více než dvěma desítkami let zneužívali práci politických vězňů v bývalé Německé demokratické republice.

Rozhodně nesouhlasím s nespravedlností na politických vězních, ale v tomto případě si  myslím, že dlužníkem je Německo a ne IKEA. Souhlasím v tomto případě se stanoviskem Unie svazu obětí komunistické diktatury, ale nemohu úplně souhlasit s druhou stranou – s bývalými vězni, kteří požadují po IKEA peníze. Nerada bych v tom viděla snahu dodatečně něco vytěžit nejen od státu, ale i od velké nadnárodní společnosti, která za to nemůže. Navenek se to tak jeví. Je mi líto. Snažila jsem se jen vyjádřit svůj názor nad vynořením starých skutečností. IKEA za své výrobky zaplatila, výběr pracovníků byl rozhodně na bývalé diktatuře NDR. A stát by měl určitě své bývalé politické vězně odškodnit.