Zvoničkovské obžérství.

Slabším povahám po 18 hodině nedoporučuji otvírat. Nebo také, jak si letní pařáky hezky zpříjemnit. A těch možností je spousta. Jen člověk nesmí klesat na mysli a musí hledat všelijaké ty krásy.

Zvonička, gastronomie a vyšponované chuťové buňky. K tomu nádherné krkonošské prostředí, tekoucí a zpívající potůček, parta příjkemných lidí a člověku najednou nic nechybí.

Jenže jenom krása nestačí, je nutné sytiti enjen duši, ale i tělo. A když je čím a ještě je to moc dobrý, není nad čím přemýšlet.

A že to bylo fakt výborné...

Ale nemyslete si, nebylo jen obžérství, bylo i nějaký to sportování...

Takže milý Penzione Zvoničko, děkuji za pohostinnost a péči. Neloučím se, neboť vím, že se ještě letos uvidíme.