a psát tak nějak vo všem optimisticky. No voni ti mí přátelé maj trošku pravdu. A tak na to jejich doporučení se již několik dní snažím bejt optimista. No jo, ale vona to je fuška.
Jako člověk ráno vstane, což je optimistické, protože mnohem horší by bylo nevstat. Vykonat všechny ty nutné ranní potřeby, včetně té ranní kávy, bez které tak nějak nemůžu nahodit svůj hlavní motor. Ranní vstávací optimismus prověřím hnedle ráno při venčení těch mejch malejch čudlíků alias pražských krysaříků - no a když je zrovna počasí nevalné, ne že jako po staru to nebe kritizuju. Jako vyléčenej pesimista se pousměju a vyplodím cosi ve smyslu, že to nevadí, že je hnusné počasí však vono přijde za chvíli to hezký počasí. Jo a s jakým optimismem hledám to, co zbude po těch čudlách v trávě, přeci nejsem čuně, navíc, když jako správnej pejskař, nosím pytlíky v kapsách.
Kdepak, už ani nenadávám na ubíhající čas, který mi zbývá na cestu do práce.
Usměvavý a dobře naladěný si to škobrtám těmi uličkami a preventivně se uhýbám nájezdům hodných, slušných a milých kolařů a kolegů chodců, kteří dosud nepochopili, po který to straně se vlastně šlape.
To ne jako před tím, teď již jinak a líp. Vždyť není krásný vidět ty klátivé a ohleduplné kolem vyzbrojené spoluobčany, co ani neblikají, vždyť sami dobře vidí. A když už sou vosvětlený, tak ukazují správné maskování, když před světélečko velkou tašku umístí.
A člověku je hnedle lépe, k čemu je takové rozčilování a lamentování.
Jako přiznávám, že za sebou i krizové stavy mám, to když jsem v neděli u svýho auta zjistil, že jakýsi gauner kapotu auta znesvětil a poškrábal nejspíše klíčem. Jako v tu chvíli hledal jsem těžce nejen kus optimismu, ale i slušná slova.
A tak kladu si otázku, jak mi dlouho vydrží to nové voptimistické koukání. Vono si občas připadám nesvůj, zejména v představě, jak jásám mezi kapkami deště, když venku chvílema mrzne.
Navíc mě ještě děsí, že mnozí v mém okolí, jsou zděšeni ze mě, když já najednou vidím vše romantické.
A tak snad na závěr pár optimistických vět:
Pesimista vidí v tunelu tmu, optimista vidí na konci tunelu světlo, realista vidí přijíždějící vlak a strojvůdce vidí tři hlupáky na kolejích.
Optimista je člověk, který se ožení s vlastní sekretářkou a myslí si, že ji bude moci i nadále upozorňovat na pravopisné chyby. Tristan Bernard
Jsem optimista, ale vždy mám sebou plášť do deště. Sir August Wilson
A jedna optimistická písnička na samotný závěr :
