Tak nám vyvěsili trencle na hradě. Nějaká zajisté opravdová umělecká skupina, plná oduševnělosti a moudrosti, která již na samotném počátku vedla i k volbě názvu této kapely. Jenže..... CO DÁL ??????
A když tak pročítám všechny ty oduševnělé diskuse hájící a tleskající této v podstatě pitomosti a ubohosti, kterou by normálně uvažující člověk neudělal, kladu si otázku, jak je vůbec možné, že dojde k vyvěšení čehokoliv na tomto místě. Nemyslím jen ve smyslu určité morálky a chápání onoho místa jako sídla vládců a prezidentů naší země, které bylo zohyzděno jen v době fašismu a socialismu a nyní je hyzděno hlupáky, kterým můžou tleskat opět jen obdobní hlupáci.
Já mám na mysli, technické a personální zabezpečení objektu, kterým je Pražský hrad.
Je mi také jasné, že se najdou mnozí moudří rozezlení, kteří mi to v samotné diskusi pěkně spočítají. Však proč ne a také kde jinde, když u samotné klávesnice to lze tak hrdinsky lehce.
Při tom pročítání všech těch chytrostí, jako by přestaly být důležité mnohem podstatnější věci. Naše vlastní zdraví a štěstí, naše vlastní bezpečnost a to nejen na komunikacích. Jako by najednou zmizela celá ta problematika globálního světa, včetně současná krize spojená s uprchlíky se všemi možnými riziky.
Diskuse, které mi jen potvrzují nadčasovost slov, které pronesl někdo mnohem jiný, znalejší a moudřejší:
Více než vzpomínat, je třeba se poučit. Ti, o nichž přemýšlíme, zemřeli především proto, že si lidé včas nepřipustili, že jsou ohroženi. Je třeba se poučit, neboť jsme opět ohroženi a opět si to nechceme přiznat. Říkáme: Žijeme v míru, přitom se bojuje, útočí a zabíjí. Ve své hlouposti a pýše poučujeme celý svět.
Usilujeme o mír na Ukrajině, ale sami jsme připustili, aby byl ohrožen, a spěcháme se přiživit, protože nepřiznáme, že nejde ani o Ukrajince, ani o Rusy, ale opět o peníze a rovnováhy bank, které se rozkymácely jako lodě, když se zvednou vlny. Říkáme: musíme být silní, abychom uhájili mír, ale k čemu nám budou zbraně, když nemáme muže, kteří by je zvedli. Proč by to dělali, když nemají ideál? Ideál, za který by někdo byl ochoten zemřít. Jsme věru ubozí a směšní. Vzali jsme své oblasti vazebnost kultury a naše katedrály se hroutí a společenství lidí se mění v hromadu rozhádaných sobců. Ztratili jsme hodnotu a míru člověka, neboť je zcela logické, že když odhodíme své křesťanství a zbavíme se Boha, zbavíme se i člověka, protože přestaneme vědět, jak má vypadat. Jak si nás muslimové mohou vážit, když oni mají Boha a my žádného nemáme. A proč by se měli u nás chovat slušně a jednat s námi lidsky, když vidí, jak se chováme my k sobě navzájem. Hovoříme o míru, chceme ho bránit, ale sami ho nemáme. Ani v sobě, ani mezi sebou.
Našimi nepřáteli nejsou ani Arabové ani Ukrajinci ani Rusové a vůbec nikdo. Stačíme si sami, protože si nevážíme zákona života, zapomněli jsme, že život je láska a láska je oběť. Život bez nich nedává smysl. A to je, na co můžeme zahynout. Neměli bychom žádné nepřátele, kdybychom byli jako tato katedrála, poutáni k sobě pevným řádem, a byli bychom váženi a ctěni jako tvůrci. Jenže my nic nevytváříme, protože za sebe necháváme jedny pracovat a druhé myslet. Podle pokynů shora jen posunujeme dílo těch zdola. Nemáme proč žít. Jsme tu zbyteční. Kdybychom takoví nebyli a byli platnými lidmi, neodvážili by se nás nepřátelé ohrozit, protože bychom byli pevnější, než oni.
čerpáno zde :
Opravdu v kontextu toho všeho kolem nás, jsou vyvěšené trencle hrdinským činem?
Myslím si, že rozhodně ne.
Aktuální doplnění, na základě vedené diskuse:
Děkuji všem diskutérům za veškeré diskusní příspěvky a to buď kladné, či záporné. Jsem jen malinko zklamán, neboť jsem očekával odpověď na mou malou otázku: A CO DÁL????
V podstatě jsem se od příznivců této šarády ve skutečnosti nedozvěděl vůbec nic. Možná, že na rozdíl ode mě žijí v blaženém pocitu, že to tomu Zemanovi nandali. Jenže on tady bude po zbytek volebního období a třeba ještě dál, když bude většinou zvolen.
A my ostatní?
Snad se nám v tom všem, co se nyní děje povede dobře a budeme v bezpečí. že se třeba nenaplní právě ty slova, které jsem uvedl :
Ti, o nichž přemýšlíme, zemřeli především proto, že si lidé včas nepřipustili, že jsou ohroženi. Je třeba se poučit, neboť jsme opět ohroženi a opět si to nechceme přiznat. Říkáme: Žijeme v míru, přitom se bojuje, útočí a zabíjí. Ve své hlouposti a pýše poučujeme celý svět.
Aby mimo očí pro pláč, nám jako jediná nezůstala vzpomínka, jak jsme tleskali vyvěšeným trenclím na hradě.
