Tak i v Hradci Králové pořídí kamerový systém

Respektive kamery dohlížející na dodržování rychlosti na hlavních tepnách, navíc rozšířený o kamery a chytré křižovatky, mimo jiné k pokutování jízdy na červenou. Nedalo mi to, abych tento článek s patřičným komentářem...

nesdílel na sociální síti.

Reakce na tento článek na sebe nenechaly dlouho čekat. Abych nebyl domýšlivý, nejen u mě, tedy na mé pomyslné zdi, ale i na zdi jisté skupiny, věnující se krásám uvedeného města. Přiznám se, že bylo zajímavé pročítat mnohé komentáře, ať již rozumné, nebo i poněkud hloupé. Hloupými věcmi se nemá cenu zabývat, stejně jako hlupáky, nicméně pokaždé překvapí, logika uvažování některých lidí. Obzvláště u některých, u kterých mě přímo i děsí, jejich volební právo.

Nicméně, řada rozumných komentářů, vnímajících všechny souvislosti s problematikou bezpečnosti a plynulostí silničního provozu, ale i se stavem našich silnic, připomínající tankodromy.  U těchto argumentů se mi vždy zvedne tlak, když si vzpomenu na to, jak trvá výstavba nových úseků silnic a dálnic, či obchvatů měst, včetně působení prapodivných ekologických aktivistů. A to i přesto, že jsem milovník přírody a chápu, že je přírodu nutné chránit, aby nedocházelo k nevratnému poškození toho všeho krásného, co kolem sebe ještě máme. Vždyť stačí pohled na neustále se rozrůstající montovny, umístěné na místech úrodné půdy.

Ale zpět k těm radarům.

V řadě diskusních příspěvků mých přátel, ať již skutečných, nebo těch virtuálních bylo většinou uváděno znechucení z dalšího rozšiřování špehování, místo toho, aby se věnovala patřičná pozornost výše uvedeným problémům s rozšiřováním či oprav silnic.

Jenže v tomto případě s jejich argumenty nemohu úplně souhlasit.

Právě naopak.

Rychlá jízda po městě, nebo jízda na červenou nemá nic společného s uváděnými argumenty. Třeba už jen proto, že se asi těžko srovnáme s vlastním svědomím (tedy pokud vůbec nějaké máme), že jsme někoho těžce zranili, nebo i zabili, jen díky tomu, že jsme jeli po městě rychle a přehlédli na přechodu chodce. Asi své svědomí těžko uklidníme, že jsme spěchali jen proto, že jsme se vyhýbali výmolům, nebo zůstali v dopravní zácpě.

A když na svých cestách vidím, jak se mnozí za jízdy se věnují telefonování, horlivému psaní textových zpráv. Nebo svým způsobem jízdy podceňují reálnost vzniku krizové situace, vůbec se nedivím, že se nehody stávají a to i s řadou tragických následků.

Buďme upřímní, u nás se prostě na předpisy kašle. A to i na ty, které bezprostředně souvisí s vlastním zdravím, či našimi životy.

Začíná to v rolích chodců, cyklistů i řidičů.

Jen co jsem zveřejnil post o kamerovém systému, netrvalo dlouho, když se objevil další článek o tom, že auto se omotalo kolem stromu, tři mladí muži zraněni, jeden mrtvý.

Chováme se jako…….

a protože se tak chováme,

nelze se divit, že přibývají kamery.

A já s tím plně souhlasím.

Snad jen, s tím, že bych ty postihy o něco více rozšířil,

o mnohem tučnější pokuty v procentech příjmů,

ale rovněž o pranýř

a vše co s ním je spojený.

Příslušné články naleznete zde:   a    zde: