Donald Trump - 45. prezident Spojených států.

A v „supervelmoci“, kterou je Česko, soudě dle komentářů, článků a i blogů to vře. Inaugurace nového prezidenta Spojených států ještě pořádně neskončila a řada odborníků už přesně ví, zda to bude či nebude kvalitní prezident.

Přiznám se, že tyto všechny „odborníky“, veřejně obdivuji. Pro jejich rozsah znalostí, zkušeností a rozhledu. Když jsem sledoval právě skončenou inauguraci, zejména Trumpův projev, mohu v tuto chvíli za sebe osobně pouze říci – ten projev se mi líbil. A jsem přesvědčený o tom, že to je to jediné, co mohu v tuto chvíli dodat.
Politika je ve své podstatě komplikovaný a nevyzpytatelný proces, mnohdy založený na nenaplněných slibech, kterými politické elity lidově řečeno mažou med voličům kolem úst, stejně jako na hledání politického konsenzu k dosažení především svých politických zájmů.
Stačí se podívat na naše vlastní zkušenosti s našimi politickými elitami, jak „hájí“ zájmy těch, kteří je zvolili. Všechny ty komické, někdy až tragikomické koalice, kdy pro udržení se u moci, je ochoten obcovat každý s každým.
Ve své hlouposti a pýše poučujeme celý svět, ale sami si s naším vlastním nepořádkem ve společnosti neporadíme.
Nebo to naše falešné vlastenectví a pojem národní hrdost není součástí našeho slovníku. V mnoha věcech spoléháme na ty ostatní, kteří to za nás vyřeší. Jsme sobečtí, laxní, více energie věnujeme důvodům, proč to nejde, než tomu, jak by to mohlo jít.
Mezi sebou nerespektujeme elementární slušnost, pokoru a vzájemnou úctu. Stačí se jen podívat kolem sebe, třeba na silnice.
Inaugurace skončila.
Přestože se mi projev nového prezidenta líbil, nemohu si v tuto chvíli dovolit, cokoliv předjímat. Líbila se mi všechna vyřčená slova. Ale zatím, jen slova, které prověří až čas. Jen čas prověří pravdivost slov a plnění veřejně daných slibů. Jedno však cítím zřetelně – nastává doba změn. A jen čas ukáže, zda to bude ku prospěchu nejen samotných obyvatel Spojených států, ale rovněž i zbytku světa.

A v samotném  závěru si nemohu odpustit citovat jedny slova, která byla napsána před necelými dvěma roky:

A nedejme se mýlit, naši politici se vůbec nezajímají o Islám, ale o petrolej a prodej obnošených zbraní. My jim to nemůžeme vytknout, neboť je sice máme za krátkozraké hlupáky, ale nesmíme to přiznat, protože jsme je zvolili. Navíc cítíme, že to jsou ti nejhodnější z nás, protože na slovo poslouchají jiné, kteří jim, sami bez tváře, odněkud nařizují. Tušíme, že odněkud, kde se hraje ruleta s fiktivními penězi, které ovšem někdy musí být podloženy naší prací, popřípadě životy.
Usilujeme o mír na Ukrajině, ale sami jsme připustili, aby byl ohrožen, a spěcháme se přiživit, protože nepřiznáme, že nejde ani o Ukrajince, ani o Rusy, ale opět o peníze a rovnováhy bank, které se rozkymácely jako lodě, když se zvednou vlny. Říkáme: musíme být silní, abychom uhájili mír, ale k čemu nám budou zbraně, když nemáme muže, kteří by je zvedli. Proč by to dělali, když nemají ideál? Ideál, za který by někdo byl ochoten zemřít. Jsme věru ubozí a směšní. Vzali jsme své oblasti vazebnost kultury a naše katedrály se hroutí a společenství lidí se mění v hromadu rozhádaných sobců. čerpáno zde :