Dokonáno jest a já otevřel deníček

Právě se uzavřely volební místnosti a stovky členů volebních komisí budou sčítat hlasy. Věřím, že spousta lidí bude netrpělivě čekat, zda zvítězí ten jejich kandidát. Odvolil jsem. A jsem rád, že tato nechutná doba skončí. Snad.

Přiznám se, že jsem chvílemi měl pocit, že se řada lidí totálně zbláznila. Všechny ty hnojomety metající jedy, založené na hlouposti, sobectví, sprostotě, omezenosti a neznalosti principů demokracie. To vše násobené hysterií a emočním přetlakem a s absolutní ztrátou vnímání reality.
Ale každý, nechť činí, jak myslí.
Mě však vadí, že můj názor a mou volbu někdo hodnotí. Dokonce s hloupými komentáři o tom, jak se ve mně kdo spletl, že tomu nerozumím….
Takový novodobí bolševici, mající pocit, že jsou to právě jen oni, co vědí, kdo je ten pravý a co je správný.
Máme plná ústa o demokracii, ale dosud jsme se nenaučily být demokraty.

Všechny ty zhmotnělé frustrace, ze současné krize, vlády a možná i osobní neschopnosti. Svinstva a lži zaobalené do hadru, připomínající pravdu. Hraní na struny strachu, falešných slibů a bez schopnosti rozlišit realitu, včetně znalostí pravomocí prezidenta.
To vše v tragickém dopadu na mezilidské vztahy, včetně rodin a nejbližších přátel.
Rozhádané rodiny, které se jen tak nemusí napravit.
Opravdu Vám ta hysterie stála za ty vzniklé hluboké příkopy, nekomunikaci a smutek?
Jste již spokojení?
A šťastní?

Boj o spasitele, kterého dav hystericky ochrání, před těmi, kteří ho nevolí. A to všemi prostředky opřenými o sprostotu, urážky a ponížení. Mnohdy i s podporou podivných blekotů, kteří se tak moc neúspěšně drápají na výsluní politiky.

„Všichni jsou pro svobodu slova. Téměř není dne, ve kterém by nebyla opěvována. Někteří lidé si to ale vykládají tak, že právě oni mohou říkat, co chtějí, ale když kdokoli jiný proti nim cokoli řekne, je to nehoráznost.“
Autora uvedu na konci mého zamyšlení

Falešné očekávání příchodu spasitele…..

který stejně nepřijde.

„Prvních dvacet pět let svého života jsem chtěl svobodu. Dalších pětadvacet let jsem chtěl řád. V dalších pětadvaceti letech jsem si uvědomil, že řád znamená svobodu.“
Autora uvedu na konci mého zamyšlení.

Co ale bude dál…?

Nevlastním křišťálovou kouli a netuším, kdo bude vítězem.  Ale v tomto okamžiku to není ani podstatné.
Jsem totiž přesvědčený, že zde opět nastane doba (ne)chytrých prohlášení, že ten či onen není můj prezident. Nebudu se ani moc divit, když opět budu číst (ne)inteligentní prohlášení na sociálních sítích, že kdo volil toho, či onoho nebo snad Marťana, ať si mě odebere z přátel.Očekávání mnohých voličů, ale i řady chameleónů politiky se mohou naplnit, nebo naprosto zhroutit. Vždyť kolik takových situací už nastalo v historii.

„Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot. Čekají nás nejtěžší zkoušky. Máme před sebou mnoho, mnoho dlouhých měsíců bojů a utrpení. Tážete se, jaká je naše politika? Řeknu: Vésti válku na moři, na souši a ve vzduchu s celou mocí a ze všech sil, které nám Bůh může dát. Vésti válku proti obludné tyranii, která nebyla nikdy překonána v ponurém, žalostném seznamu lidských vin.“
Autora uvedu na konci mého zamyšlení.

Já osobně volby beru s nadhledem. Předně proto, že nejsem naivní, abych čekal, že role prezidenta je tak důležitá, jak se mnohým zdá. A proto jsem ani tu kampaň neprožíval. Jednak mám své starosti, se kterými mi prezident nepomůže, stejně jako nesníží inflaci, neomezí šíření respiračních či jiných onemocnění. Stejně tak, jako neporučí větru či dešti.
Vždyť jiná a mnohem vážnější situace je u voleb parlamentních.

Předvolební dobu je dobrý trávit v objetí umění nebo čtení děl, která mají člověka oslovit. A snad náhodou, když jsem vyndával jednu knihu, vypadl mi deníček, do kterého jsem si psal věty, myšlenky či citáty lidí, kteří v životě něco dokázali.  
A právě uvedené citáty patří Winstnu Churchillovi.

Epilog

Volby skončily, lidi vezměte rozum do hrsti. Já také v tuto chvíli netuším, zda zvítězí ten, koho jsem volil. Ale rozhodně se z toho nebudu hroutit a vydávat přihlouplá vyjádření.
Vždyť ono stále platí:

Národ má nakonec vládu, jakou si plně zaslouží…