Babizny se nemění
Téma tohoto mého nedělního zamyšlení v podstatě vzniklo náhodou. Po mnoha letech jsem shlédl český film natočený podle předlohy Boženy Němcové - Divá Bára. Příběh o odvážné, samorostlé dívce, která se nebojí ničeho. Díky tomu, že se odlišuje od většiny pověrčivých a hloupých obyvatelů vesnice, provází její život nenávist a opovržení tamních obyvatel. Filmové záběry pak krásně ukazují tváře oněch pomlouvačů a pokrytců. Tváře plné vlastní fyzické i duševní ohavnosti vypálené do tváře i do duše.
Z vlastního života však vím, že zlý člověk nemusí být vždy nezbytně vizuálně ohavný. Může mít i krásnou tvář a z jedovatých úst dokáže vypouštět krásná líbivá slova, připomínající pralinku naplněnou jedem. Projevované farizejství s dovoláváním se Boha.
Je až tragikomické sledovat takové jedince, kteří veřejně a na odiv všem, dokáží mlátit hlavou o podlahu v kostele a to jen proto, aby dali na odiv, jak mravnost a čistota provází jejich život a duši. Koš plných krásně lesknoucích se jablek, mezi nimiž jsou i ta s vnitřkem plným červů.
Celoživotní zahořklé panny, co přesně vědí, jak má fungovat správné manželství, či srdce zkažených panen svírané obručí mamonu a neukojitelné závisti a nenávisti. Když člověk po mnoho let sleduje jejich nevydařené životy, je mi jich v podstatě líto. Vždyť jen vést každodenní souboj sám v sobě v naprostém osamění, či uvědoměním si vlastní hlouposti, musí být naprosto vyčerpávající. Takový člověk hledá spásu u šíření klevet, která však nejsou ničím jiným, než zakrýváním vlastních nedostatků, zbabraného života a vlastních poklesků. Jak fatální může být zjištění, že budou jednou souzeni ne podle návštěv kostela, ale podle skutečné víry a skutečně vykonaných skutků.
Kolikrát jsem se neubránil otázce proč tomu tak je a proč klevetí především ženy.
A když sepisuji tyto řádky, v paměti se mi objevila vzpomínka na jednu bajku, kterou jsem slyšel před mnoha lety:
V jednom temné lese byla chaloupka, ve které žila ježibaba. Každodenně vyhlížela zatoulané dítě, kterému by pořádně ublížila. Jednoho dne se do temného lesa zatoulala malá osiřelá holčička. Ježibaba byla natěšená, až zase dítě vystraší a ublíží mu. Když se zjevila před příchozím dítětem připravena k útoku, tu se na ní holčička podívala a řekla:Babičko, proč mi chceš ublížit? Ty musíš být strašně nešťastná žena. Když ta slova ježibaba uslyšela, jako by jí něco na chvíli k zemi přimrazilo. A ze všech stran, z každého stromu, listu a květin slyšela opakující se slova: Babičko, proč mi chceš ublížit? Ty musíš být strašně nešťastná žena. Ta slova ji drtila uši, mysl i srdce a z úst ji po chvíli odešel černý oblak nenávisti a zloby, vytrácející se v paprscích slunce, které navždy vytlačily temnotu lesa.
A ta osiřelá holčička? Našla nový domov u babičky, která žila v jednom světlém lese….
Možná, že by řada lidí, jejichž srdce je svázáno klevetami, závistí a nenávistí prozřela, kdyby stejně, jako ona čarodějnice prožili setkání s onou holčičkou. Kdyby se dokázali zastavit a přijmout, že ani klevetami, pokrytectvím ani závistí, svůj život nespasí. Protože žádné zlo, nezůstává nepotrestáno, i když míváme pocit, že tomu tak není.
Pavel Vrba
Jak jsem se seznámil s umělou inteligencí

aniž bych na to byl připraven. A člověk se lehce dostane do problémů, aniž by chtěl. Moderní technologie chápu, ale co třeba mnohem starší generace. A mé dnešní psaní je tak i jistou radou na základě zkušenosti.
Pavel Vrba
Domove líbezný aneb novoroční škobrtání

tak máme svátky za sebou. Nevím jak ty můj čtenáři, ale já oba prožil tak nějak na pohodu. Už před svátky jsme si doma řekli, že uděláme vše proto, abychom se vyhnuli nějakým zbytečným stresům.
Pavel Vrba
Člověče, zastav se

a poslouchej. Ne zvuky chaosu, nákupní horečky s falešnými tóny nákupních vozíků. Ztiš se a uslyšíš zpěv větru v korunách stromů, zastav se a možná spatříš i padání ledových hvězdiček. Zastav se a...
Pavel Vrba
O mé jedné cestě poznání, kdy člověk oněmí

na stejném místě, v jiném prostoru a čase. Odněkud je slyšet hlas, který má jen Genius loci, varující před uchvácením sám sebou, varován před vlastní malostí a osudových střetů, pádů a vítězství.
Pavel Vrba
Jak se žije na vsi – vzácné návštěvy

jako volné pokračování na jedno z mých předešlých vyprávění. O pocitech, pohledech, které jsou jen mé. Součást vnitřního vesmíru, do kterého nepatří cokoliv ze současné „ moderní“ doby včetně politiky.
Další články autora |
Herci, sportovci i politici. Podívejte se na VIP, které dorazily na rozlučku s Bartoškou
Nejen známé tváře z uměleckého světa se přišly v úterý večer rozloučit se zesnulým prezidentem MFF...
Křišťálové glóby a nezapálená cigareta. Bartoškovi vzdávali lidé hold sedm hodin
Široká veřejnost se v úterý naposledy rozloučila s Jiřím Bartoškou. Pražské Rudolfinum bylo pro...
Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký...
Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek
V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...
Válečná loď se při spuštění na vodu rozbila. Kim Čong-un přihlížel a zuřil
Kolaps sebeúcty, nedbalost, trestný čin! Tak zuřil severokorejský vůdce Kim Čong-un, který...
Utajení špioni v obchodech. Expert líčí, jak funguje a jak se vyvíjí mystery shopping
Premium Pro někoho práce snů, jiný v tom vidí slídění a šmírování zaměstnanců. Řeč je o stále oblíbenějším...
Jak se zrodil Smysl. Slavnou českou fotku si půjčil Hollywood, modelka se soudila
Seriál Je to nejcitovanější a nejznámější česká porevoluční fotografie, svému autorovi zajistila slávu v...
Kavárně zaměstnávající seniory hrozí konec. Peníze vybírá přes sbírku i koláče
Smíchovská kavárna Stará škola vypadá na první pohled jako mnohé jiné podniky v okolí. V nabídce má...
Ničí je chaos v hlavě. Tisíce dospělých nevědí, že mají ADHD. A že ho lze léčit
Premium Nechápou, proč je vše tak těžké. Zapomínají, nedokončují úkoly, selhávají ve vztazích i v práci. To...
- Počet článků 820
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 714x
„Já dělám svoje věci a ty zase svoje. Nejsem na světě proto, abych žil podle tvých očekávání, a ty nejsi na světě proto, abys žil podle mých. Ty jsi ty a já jsem já. A pokud se náhodou najdeme, bude to krásné. Pokud ne, nedá se nic dělat.“ — Bruce Lee
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com